Balada, tak to už máš na dosah

Dufam ze to nevyznie prilis presviedcavo..., no manzelka tvrdi ze necvicit si mozu dovolit len ozaj velky majstri...

na cesta nenutenia je aj moje motto

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

ravimo když si pročteš tady na serveru články o breathariánech tak uvidíš, že jejich cesty jsou TAK odlišné, že se nedá vůbec nic usuzovat, zda něco je nebo není podmínkou. Např. někteří se vůbec nevěnovali duchovnu, jiní vůbec fyzičnu. Naprosto vše je možné a každý se "tam" může dostat úplně jinou cestou, i která se zdá být úplně proti veškerým pravidlům - protože pravidla neexistují a kdo si je stanovil, stanovil si tím svá omezení.

Ano cesty můžou zdánlivě vypadat hodně různě, ale v jádru všechno funguje podle stejných zákonů. Z mnoha různých zkušeností se pak dá jakž takž přibližovat k tomu jádru. Bez fyzického cvičení to možná půjde, tomu věřím. Tvé články o breathariánech jsem nečetl, ale znám suprememaster tv a další zdroje. Už je to nějaká doba co jsem je zkoumal, tak jsem možná zapomněl na ty, kteří se "vůbec nevěnovali duchovnu", jak píšeš. Možná úplně v úvodních fázích přechodu, pak je ale otázka jestli se to dá považovat za součást přechodu na breathariánství. To by se pak u každého breathariána dal považovat za přechod celý jeho předchozí život, nebo i několik předchozích Třeba mi ale fakt někdo unikl, dáš sem na něho link?

Například - Jericho Sunfire. Řešil pouze jídlo a fyzickou stránku, o duchovnu vůbec neuvažoval, duchovní "osvícení" mu přišlo teprve jako druhotný doprovodný příznak, teprve až byl v podstatě breathariánem.

Nebo Michael Werner, chemik, ten nejenže duchovno neřešil (přešel 21denním procesem), ale ani dnes se duchovní stránkou moc nezabývá, breathariánství je pro něj spíše věc pro vědecký výzkum.

Kdo řešil jen duchovní stránku a vůbec ne fyzično - to je mnoho případů "svatých" v minulosti, např. Theresa Neumann.

Jiný případ - Prahlad Jani, tak ten nedělal žádnou přípravu ani neměl žádné předpoklady k tomu, jaké by se daly čekat. Prostě mu bohyně řekly "Přestaneš jíst" a on přestal.

Nejsou tam téměř žádná pravdila, dá se najít prakticky cokoliv, jakákoliv cesta.

Deníček

Před týdnem jsem se začal vracet k "odlehčené stravě", ale nečekal jsem, že to půjde tak snadno, takže namísto očekávaných týdnů až měsíců to bylo jen pár dnů a bez problémů jsem se vrátil opět k ovocným šťávám. Asi proto, že "už jsem tam byl" a organismus si pamatuje dosaženou laťku. Což opět dokazuje, že ta omezení nejsou ve fyzičnu, ale v psychice.

Šťávy mi zatím stále ještě kazí povinné vařáctví o víkendu, ale už jsem to docela minimalizoval a snad se mi podaří se z toho vykroutit úplně, snad to přítelkyně časem pochopí.

Už jsem častěji pozoroval, že jakmile mám některý den kousek masa (ble ), tak v noci se pak probouzím celý spocený a jako s horečkou, zřejmě to organismus považuje za nemoc, ze které se mě snaží vyléčit. Ale už začínám mít podezření, že mi začíná takto reagovat i na každou nesyrovou stravu, např. po kousku pečiva se probouzím v noci s horkostí. Takže je pro mě nádherná úleva, když se mohu zas vrátit jenom ke šťávám.

Nevím sice, zda se mi bude dařit přečkat na nich 100%, protože přece jen se občas ještě probouzejí závislosti, ale zatím se mi tento stav velmi líbí a věřím že po překonání detoxikace (zas mám bílý jazyk) zas přijdou ty super pocity lehkosti a osvobození. Konečně jsem se zas zbavil těch odporných příznaků vařené stravy, jako je těžkost, zápach a jiné projevy těla, přejídání.

Jericho, jeden z mých nejoblíbenějších, dělal jógu dávno před breathariánstvím, buď to říká v nějakém videu nebo někde v psaném rozhovoru. Ale především jasně říká, že se nechal vést konkrétními duchovními bytostmi a že bez toho by to vůbec nešlo.
Na Wernera mrknu, dík za tip, o tom toho opravdu zatím moc nemám.
Ty opačné případy jsou jasné, těch bude asi dost.

Ok tak Jericho možná tedy ne.

Myslím ale, že je celkem nepodstatné, jaké předpoklady jsou nutné k dosažení breathariánství. Buď to člověku je souzeno a dospěje tam, nebo má proběhnout v jeho životě pouze cesta tím směrem, bez dosažení cíle, ale to není důležité, protože samotná cesta je důležitá, ne výsledek. Pokud se o ten směr někdo snaží a dělá pro to něco a změní se, vyvine se, tak to svůj účel splnilo. Každý dělá k dosažení svých cílů to nejlepší co umí. Pokud nedělá všechno co je třeba, pokud něco zanedbává, tak to tak asi má být - jinak by ho k tomu něco přivedlo.

Ovsem nejdulezitejsi ze vseho kdyz se mi neco nepodari je umet si to sam sobe okecat a nebo lepe najit priklady tech kterym to taky neslo a proc neslo (lehka ironie az sarkasmus):)).
Rodice me vzdycky rikali kdyz jsem se kroutil nad nevydarenyma znamkama : Z tech co maji jednicky si ber priklad, co ukazujes prstem na trojkare, ctyrkare ??
A meli pravdu .. z tech uspesnych si mame brat priklad a zkoumat proc byli uspesni nejlepe sami na sobe.
Ne si sednout a : "Hmmm .. tak mam zase na vysvedceni same koule, asi to tak ma byt, hmmm, priste zkusim jineho ucitele .. jasne ucitelem to bude:).
Miro, budicek "Kdo chce hleda zpusob, kdo nechce hleda duvod" .

Cefe počkej, já snad říkám, že se mi něco nepodařilo nebo že něco nejde?

Ale neee .. jen chvilema to tak vyznivalo ten text, mozna z meho pohledu takove jakoby smireni se s osudem, spis jsem to myslel vic obecne:).
Nelam si s tim hlavu, jen ze duchovne to musis vzdycky resit, i kdyz si to nepripoustis, duch vladne nad hmotou - telu, nikdy ne naopak:).
To ze nekdo nerseil ci resil duchovno je jenom slovickareni, pravdepodobneji "duchovno poresilo" jeho aniz si toho vsimnul.

Aha, tak to jo. Protože já jsem se svou cestou spokojený a mám celkem jasné vidiny směrů, které mě táhnou dál.

Mas silnou motivaci, vim:), obcasne malomyslnosti propada kazdy, jsme jen clobrdove:) .. ale uz vime, ze v zivote po sesupu dolu je jen jedina moznost - katapult nahoru, je tak v dualnim Vesmiru ?
(a vetsinou cim vetsi rozjezd zdola, tim vyse to pak byva)

Koukám na toho Wernera, z rozhovoru na breatharian.cz vypadá jako velmi vyrovnaný člověk, asi stará duše, jak by řekl Pavel šlo mu to opravdu jak po másle.
Teď čtu začátek jeho "Life from Light", cituji:
nadpis - 'Living on light' - a free decision and an offer by the spiritual world
"..But this process I was undertaking was and remains a mental-spiritual phenomenon and requires a special inner tuning. ..."

Tedy píše tam, že jeho motivací byla hlavně zvědavost, to ano, ale techniky které použil k přechodu během těch 21 dní byly zcela jistě různá mentální cvičení, asi podle Jasmuheen, ale tu jsem nečetl, tak nevím jak to tam je. Každopádně tam pak Werner ještě i dál píše, že to vnímal jako nabídku od jakýchsi duchovních bytostí, tedy asi něco podobného jako Jericho, ale zrychleně. No nevím, jenom jsem to tak přelétl, ale zatím se tedy nenašel nikdo, kdo by to dal bez duchovních/mentálních "technik"

... a po katapultu nahoru zas nutný žuch dolů ... jdu si připravovat padák.

Já myslím že nikdo, kdo usiluje o tenhle směr, nemůže o sobě říct, že by nebyl duchovně nějak zaměřený. Běžný materialista by se do toho vůbec nepouštěl. Takže to "bez duchovních/mentálních technik" je vždy dost diskutabilní. Do duchovna člověka nevidíš. Někdo může tvrdit, že dělá kdoví jaké techniky a přitom je duchovně na úrovni žížaly, zatímco jiný může být mnohem dál jen ze své přirozenosti. Proto nic neznamená co kdo dělá za meditační techniky.

Všetko je v hlave. Napokon, ako povedal ktosi múdry, je v nej mozog

priklady sou nanic. kazdy zname svou cestu. souhlasim s mirou. teda jestli sem ho dobre pochopil. uspesni breat. jsou dobra inspirace ale jenom ve smyslu ZE to jde a ne JAK to jde. nekdo se rad zapoti nekdo ma rad zkratky. myslim ze kazdy z nas vi co ma rano udelat. sbirame na to odvahu silu inspiraci ale je to nase cesta. nikomu ji nenutme a nenechme se blbnout tema jinyma. ja mam rad zkratky. muj 1. pust v zivote byl 41. nemyslim ze to bylo spatne ale nikomu bych to nedoporucoval. at si najde svuj zpusob. neni zadny spravny je jen ten tvuj. na pranu se muzu pripravovat duchovne i fyzicky 10 let a pak to udelat jako nekteri prede mnou. nebo s tim zacnu zitra jako jini prede mnou. sam sem zvedav kudy me ta skluzavka po ktere uz par let jedu povede ale chci si to i dal uzivat ne u toho chcipnout. jediny co funguje je intuice. kdyz ji citis nemusis resit co dobre a co spatne. tvrdite ze vsichni musi cvicit a duchovne pracovat? ja tomu neverim

Přesně tak, hezky řečeno!

(musíme se inspirovat tím že něco jde a ne že něco nejde)

Rikejte si co chcete, ja si pro jistotu natankuju benzin (nebo lip spiritus) nez pojedu do kopce:). Tot vse:).

tohle je přece "protimluv". Je-li přítelkyně, pochopí.
Co kdybys vsadil na stejnou kartu jako ona a vyžadoval od ní jíst pouze raw... asi by se jí to nelíbilo, tak proč dělá totéž ona Tobě... já vím, zjednodušuju, ono to v těch našich vztazích kolikrát není sranda...
U nás v rodině jsme se naučili, že se u víkendových obědů sejdeme u stolu a každý si jí, co mu vyhovuje (takže děti obvykle vařené, manželka zpravidla zeleninový salát eventuálně s kouskem vařeniny a já si jedu to své vitariánské raw). Je přece potřeba respektovat druhého a je nemožné vyžadovat, aby jedl to, co jím já... hlavní a hezké je to, že se sejdeme u rodinného stolu (ikdyž za sebe musím uznat, že ty pachy z vařenin bych oželel, vůbec mi to k vůni syrového jídla nepasuje, ale za tu rodinnou pohodu to stojí ignorovat).

No jo my víme jak to s tolerancí je ... Raději nebudu pomlouvat a asi budu muset nějaké části příspěvků promáznout, kdyby sem někdy nakoukla, ať pak nemám doma peklo.

Mirko, peklo? To keby som si prečítala, tak by mi to asi došlo a rozsvietilo by sa mi.

Mirko, čítam si Victoriu Boutenko. Tieto jej myšlienky iste poznáš, no nedá mi ich sem nenapísať.
"Naše syrová strava může lidi dráždit. Je na nás, abychom
si vědomě zvolili cestu mírumilovného soužití se svými blízkými. Pak
se může přihodit zázrak. Nemáme žádné právo ovládat ostatní. Nemáme
ani právo žádat od nich, aby se změnili, pokud na to nejsou připraveni.
Naší povinností ale je jim vysvětlit, že od nich žádnou změnu
neočekáváme.
Neznamená to, že tím skončily rodinné večeře. Proč ne ? Můžete říci
svému partnerovi: „Miláčku, pojďme si udělat společnou večeři. Ty si
přineseš řízky, a já své plněné papriky. Popovídáme si o tom, jaký jsme
měli den a užijeme si společného času.“
Rodina znamená lásku. Rodina není jídlo. Když naši blízcí ví, že od nich nic
neočekáváme, cítí se v naší společnosti svobodně. Nemají-li pocit, že je
někdo tlačí ke změně, mohou nás i podporovat. My jsme si sami vybrali
tuto cestu z vážných důvodů. Pro nás je správná, ale nemusí být správná
pro každého."

No, ešte aby to pochopilo naše okolie, a začalo sa správať tiež nenásilne - a bude pohoda.

No právě, ještě aby to pochopilo okolí a nenutilo nás k jejich životnímu stylu.

A keby si to skúsil tak, ako radí Boutenko? Že zaberá, keď človek poprosí blízkeho - prosím ťa pomôž mi, táto strava je pre mňa veľmi dôležitá (alebo teda aj pôst) a bez tvojej podpory to nezvládnem... Ale, to si asi už dávno urobil, ako ťa poznám.

No to jo, dlouhé hodiny diskuzí a probírání ze všech stran, kdy žádná vysvětlování a návrhy nevedly k výsledku.

Ale už vím co zkusit dál - nezmiňovat se o tom, že bych chtěl jíst nějak jinak, ale prostě některé věci odmítat jako že mi nechutnají nebo mi po nich není dobře atd., čili ne kvůli nějaké "fanatické sektě", ale protože něco jen nechci.

Som zvedavá, aké budeš mať skúsenosti. Držím ti palce, veľmi!

Ja si tiež teraz študujem spätne všemožné knihy o strave, vraciam sa k nim. Chcela by som po pôste prejsť viac menej na tie zelené drinky. Cítim, že to potrebujem. Tak skúsim tie mixy zeleného s ovocím práve ala Boutenko. S okolím problémy nemám, len je nepríjemné, že rodine treba pripravovať inú stravu. No, muž je zlatý a napríklad mäso varí len on, to som už veľmi dlho nemusela pripravovať.

Když jsme zkoušeli šťávy ze zeleného, tak to bylo nepitné. Tak stále nevím jestli jsme to dělali jen špatně (špatné kombinace) nebo jestli je potřeba si na to zvyknout.