Petře každý má svůj způsob cesty, který cítí že je pro něj ten nejlepší a nejbližší. Víme, že výsledně se vlastně jedná jen o psychiku a o to přesvědčení, že mění svůj život a dělá to, co povede ke zlepšení. Takže je jedno zda jde cestou půstů nebo stravy - důležité je to přesvědčení a odhodlání měnit svůj život. Pro někoho může být přínosné i něco běžně považované za silně nezdravé. Jestli Sába cítí, že tohle je pro ni to NEJ, tak by to měla dělat a zaměřovat se na to a skutečně bude takto dosahovat nejlepších výsledků.

A jeste jeden *thumbs up* a jeste jeden *thumbs up* a dalsi *thumbs up* !! ..
Ma pravdu princezno ze Saby, nech okoli v klidu spat a bloudit, je to jejich volba:).

Hehe Leni, jenze ne zcasti ale z 99% jsou to "kysely hrozny" od predelatejsich vrstevnic, na to vsad boty (klidne vsecky co nam sem lezou), hihi ..

Alespoň Seznam bot mi tu nech, bez něj bych byl ztracený!

Ukecals me:) .
---------------
Hehe, jeste jsem si vzpomnel na Duskuv popis co si mysli o "tlustem" okoli :

"Když vidíte tlustého člověka, jak si v obchodě veze plný vozík, řeknete mu něco?
Nic neříkám. Taky nejsem hubeňour. Do filmu Pupendo jsem nabíral, měl jsem 96 kilo. Teď mám 82. Ale přijde mi vtipné, když držíte půst a kolem vás chodí tlustí lidé s tučným obličejem a s velkou účastí se ptají: "Nejste nemocný?" Napadne mě: "Ne, ty jsi nemocný." Ale nechám si to pro sebe.
Cely clanek :
http://xman.idnes.cz/jaroslav-dusek-sve ... n-styl_fro

Petře, já si původně myslela, že budu půstovat víc, ale skončila jsem jen u trojek. Na sedmičku si už netroufám, necítím se na to. Takže si "musím" víc hlídat stravu, abych se moc nezanášela. A hlavně se na skorovita cítím strašně dobře, ta energie je neuvěřitelná.

Leni, díky
O vitariánství jsem před příbuznýma vůbec nemluvila, to mi bylo jasný, že by bylo hned haló. Ono to totiž zní děsivě, jíst jen ovozel a ořechy a semínka.
Ale jsem odhodlaná příště říct, že mi ta debata není příjemná, stejně nic nezmění, jsem dospělá a budu si jíst jak chci.Tečka.

Logos, pochopit ego? Nechápu .
Ale emoce jsem neudržela, to jo, potřebovala jsem se vybrečet a upustit tak páru. Nečekala jsem takový "útok" na mě už ode dveří a nebyla na to připravená.

A víte co? Ráno jsem vyhodila vytahané domácí triko a tepláky a oblékla se do hezkého přiléhavého trička. Manžel mě otlapkává vždycky když kolem něho projdu...to je na ženské sebevědomí nejlepší lék

Cefe, díky

No to ja delam taky - otlapkavam, kdyz ma zena prilehave ..

Sábi, dělej jak uznáš zavhodný, Panda má pravdu. Pokud ti tvůj způsob vyhovuje, mojí poznámky si vůbec nevšímej. Pokud bys půsty neměla v úmyslu dotáhnout alespoň na 21, tak se do delších ani nepouštěj.


Snad jen dodat, že jde o to naučit se samostatnosti, nezávislosti na okolí (lékařích, nemocných závistivých tlusťoších kolem nás, atd.), natož pak na tom co si myslí. Logos má pravdu, urazit lze jen ego - tvojí pýchu. Tím si prochází nebo prošel tady každý, takže klid. Vybrečet se je v pořádku a dál to můžeš pustit z mysli.
Hehe, mám opačný problém, neodpustím si často rejpnout do tlusťochů.

Petře, asi jsem pro delší půsty ještě duchovně nedorostla, jsem takové duchovní mládě

Pokusim sa to trochu viac vysvetlit v nejakej skratenej forme. Ak nieco, co zazivas vo svojom zivote v tvojom vnutri s tebou lomcuje ( prejavuje sa to skoro vzdy cez nejake emocie ), tak to lomcuje preto, lebo dany problem nemas v sebe pochopeny. Nerozumies svojim vlastnostiam, svojej povahe, svojej pokore, nevnimas dostatocne siroke spektrum suvislosti okolo danej udalosti. Priklad : vidis ako niekto vybehne z domu s puskou v ruke a striela po nejakom spoluobcanovi. Vacsinu ludi napadne, ze je to debil, lebo na ludi sa predsa nestriela. Ale kolkych ludi napadne, ze ten clovek bol pred chvilkou okradnuty o celozivotne uspory a striela po zlodejovi, lebo inak pride o vsetko, co si v zivote tvrdou pracou nasetril ? To su tie suvislosti, ktore momentalne nie su zjavne a viditelne.

Tvoje emocie a sympatie sa v prvej chvili priklonia na stranu " obete ", ale tvoji oci nevidia, kto je tu vlastne obet. A ked sa suvislosti objasnia, potom sa meni aj tvoj postoj k udajnej obeti a emocie sa obracaju na opacnu stranu. A sranda je, ze ani to nie je dobre, lebo ked pochopis este sirsie suvislosti, tak uvidis, ze aj ta druha obet ( ten okradnuty ) , to z duchovneho hladiska tiez potreboval prezit, aby ziskal svoju skusenost potrebnu na jeho dalsi rast o uvedomeni seba sameho.

A zaver : Dostatocne zrely clovek, ked vidi strielat jedneho cloveka na druheho, vnima suvislosti spojene s touto udalostou v takej sirke, ze to v nom emocie nevyvolava. A pritom to neznamena, ze je cynicky, ale naopak. Je tak vnimavy, ze rozumie tomu, co sa vlastne deje v zivote obidvoch zucastnenych. Pouzil som tento priklad, lebo v Cechach sa takyto pripad stal a bol aj dost medializovany.

Manžel mě otlapkává vždycky když kolem něho projdu...to je na ženské sebevědomí nejlepší lék . To je presne ono. Sebavedomie a sebauvedomenie su velmi podobne slova, ale s velmi rozdielnym vyznamom. Sebavedomie suvisi s egom, jeho hladkanim, s potrebou si potvrdit vlastnu dolezitost. Tam je uz velmi blizko k pocitom nadradenosti . To je jeden z mnohych aspektov ega. Pycha o sebe samom samom je jeden z najsilnejsich prejavov ega. Ja nevravim, ze je to zle ( kedze zlo ako take neexistuje ), ja vravim o nepochopeni seba sameho.

Sebauvedomenie suvisi s uvedomovanim si svojej nedokonalosti, uvedomovania si svojej nevyzretosti, neschopnosti vnimat svet a udalosti inymi zmyslami. Je to o pokore voci existencii vsetkeho, je to o uvedomeni, ze som sucastou velkeho bytia, je to o uvedomovani si svojho ega, ktore sa ako keby snazi ma oddelit od jednoty.

Tu na taketo vysvetlovanie nie je spravny priestor, ale svojim sposobom aj ano, lebo v puste sa neda zajst dalej, ak clovek nepopracuje na svojich vnutornych stavoch a na poznavani seba sameho.

Sabi, v tvojich pripevkoch a sposobe vyjadrovania som pochopil, ze tvojim hlavnym problemom nie je pustovani, ale tvoje emocie , ktore suvisia s egom. Takze ked popracujes v tomto smere, tak aj s postom sa dostanes dalej. Ale to, ze si vobec tu je super a velmi fandim kazdemu cloveku, ktory so sebou chce nieco urobit a posunut sa niekam dalej. To znamena, ze tvoj duch nie je v letargickom stave , ale chce vyuzit svoju zakladnu vlastnost a to je hlavne tvorivost a objavovanie.

Neber to aku svatu pravdu, ber to ako pohlad cloveka, co sa prejavom ega venuje uz vela rokov, ktory sa uz v zivote velakrat popalil, ale snad aj poucil.

Tak já znám osobně minimálně deset hubenějších žen, než jsi ty na té fotce. Žádný problém s okolím nemají, protože jsou na ně lidé zvyklí. Podle mých zkušeností nemají lidé většinou problém se samotnou hubeností, ale se změnou, kterou navíc vidí skrz vědomí, že držíš půsty nebo divnou stravu atp.

Logos, snažím se na sobě pracovat, ale moc mi to nejde. Zatím jen párkrát se mi podařilo se při meditaci úplně uvolnit, myslet jen na sebe, na svoje tělo, své pocity. Jsem "zrychlený" člověk (když vidím jak manžel krájí bramboru po jedné kostičce, tak bych mu nejraději vytrhla nůž z ruky a udělala to za pár vteřin sama ), takže se mi pořád derou myšlenky, kolik jiných věcí bych mohla udělat místo toho, abych jen tak seděla a snažila se meditovat.
Ale jsem ještě mladá, třeba se mi to jednou podaří

Asi si úplně nerozumíte, tak jinak. Myslíš si, že potřebuješ přízeň lidí ve svým okolí, aby ti říkali jak ti to sluší atd. Opravdu ještě potřebuješ takovou formu manipulace od každýho? Kdybys byla chlap, napsal bych: Pokud potřebuješ jejich přízeň, tak tě ti lidé drží za koule. A budou tě za ně držet na svý úrovni bytí. Jakmile si tohle uvědomíš, osamostatníš se, přestaneš být na nich závislá, už to nebudeš tolik řešit. A budeš mít odvahu jim sdělit, aby tě některými věcmi neobtěžovali a hleděli si svýho.

Praca na sebe = to nie je len o meditacii. V principe vobec nemusis meditovat, aby si zvysovala svoje sebauvedomenie. To, co musis urobit je zacat sa pozorovat, sledovat samu seba a zacat sa analyzovat a rozoberat, preco si sa zachovala v danej situacii tak a tak. Nenut sa robit veci, ktore musis robit nasilu, lebo sa to tak ma robit podla niekoho, urob tak, ako momentalne citis a co ta vystihuje. Ak sa ti chce brecet, tak sa kludne vybrec, nic hrozne sa nedeje, ale ked sa uvolnis a upokojis, vrat sa k danej udalosti a skus najst odpovede, preco si mala potrebu brecet. Zasada je, ze nikdy nehladas odpovede mimo seba. To znamena, ze neriesis tych druhych, ze preco ti to povedali, alebo urobili, ale preco si ty reagovala na danu udalost tak, alebo onak. Cize vzdy riesis seba a nie druhych. A budes prekvapena, ako to funguje. Nabuduce uz budes brecet ovela menej, alebo vobec nebudes.

Podla tvojho opisu sa zda, ze si pomerne impulzivny clovek. Nemas v debatach nutkanie skakat inym do reci a rychlo povedat svoj nazor ? Ak je to tak, tak zacni napriklad s tym, ze nechas druhych dohovorit a az potom povies svoj pohlad. Na zaciatok staci, ked vyriesis napriklad tuto vec a az potom prejdi na dalsiu. Nechci zmenit na sebe toho naraz vela, ries to postupne, vsetko ma svoj cas. Aj toto som sa ja tiez musel naucit a ubehli roky, kym som to pochopil. V konecnom dosledku si na tom lepsie ako ja, lebo mne to nemal kto povedat a musel som tieto veco postupne objavovat - a roky ubiehali.....

Clovek ak chce niekam postupit, tak najprv si musi uvedomit, ze kde je, aky je, ake su jeho vlastnosti, co ho charakterizuje. Ak toto o sebe pochopis, urobis neuveritelny pokrok, lebo mas zakladnu, od ktorej sa odrazas. Jasne pred sebou vidis dalsi schodik, na ktory mas vystupit. Zbytocne budes pozerat vysoko na koniec rebrika, ked nevidis priecky, po ktorych by si sa tam dostala.

Meditaciu by som teraz na tvojom mieste az tak neriesil. To pride neskor, ked si zacnes viac uvedomovat silu svojho ducha. Meditacia je hlavne o tom, aby clovek nemal myslienky, lebo nemat myslienky je podla mna najtazsia vec v zivote, s ktorou som sa doteraz stretol. Ja osobne nedokazem nemat myslienky iba par sekund, vzdy je to pod jednu minutu a to trenujem uz niekolko rokov. Byt v prazdnote a nemat myslienky je inak uzasny zazitok a kto to nepozna, tak odporucam vyskusat.

přesně jsi to Petře vystihl.
Sábi, v naší ženské rovině: když mne někdo pochválí, tak si to užiju a zatetelím se, a když se mne někdo snaží "sejmout", řeknu si v duchu, ať se raději podívá na sebe a neprudí...já se zkrátka takhle cítím dobře, a druhým do toho je prd
a to jsem člověk, který celé dětství trpěl komplexy méněcennosti, protože jsem si na sobě hledala chybičky. Pak jsem pochopila, že o tom to není, a od té doby je mi líp

Logosi, nemít myšlenky je pro myslícího člověka skoro nemožné, ale divil by ses, co přitroublých lidí medituje skoro pořád
Tuhle jsem pozorovala jednu dámu v letech, seděla s blaženým výrazem, nic nedělala. Když se probrala, zeptala jsem se, na co myslela. Prý na nic. To bych tedy chtěla taky umět...dá mi to děsnou fušku se během meditace oprostit a myslet na JEDNU věc. Natož nemyslet na nic. Ale občas se zadaří...

Logos, určitě si z tvých slov něco vezmu

Petře, Leni, u cizích lidí je mi to jedno, co si o mě myslí. Ale u rodičů, tcháňat a sestry mě to prostě mrzí, že mě nechtějí "přijmout" takovou jaká jsem a můj styl nynějšího života. A proč je to pro mě tak důležité? To přesně nevím, budu o tom večer v klidu přemýšlet .

To se to tu rozjelo, jedni čučí doblba, další usínají v tramvaji. Jinak není to tak těžký, vědomě potlačit myšlenky. Chce to jen cvik.

Buď naopak ráda, že manžel s tím nemá problém.

Taaak Sabi, moje rec - Tva rodina je ted Tvuj manzel (a deticky), co si mysli o Vas ostatni vcetne vsech tchyni a tchanu na tom prd zalezi, ma pravdu predseda:))) ..

JJ, manžel je skvělej. Jsme spolu už 15 let a prožili ledacos, takže mě bude podporovat, i kdybych se rozhodla pro cokoliv

Včera jsem se od taťky dozvěděla, že mám žebra jak radiátor . Zrovna nebyla vhodná situace to probírat, tak jsem to ignorovala.

Dneska je tady konečně krásně (pět dní byla inverze a mlha), sluníčko svítí, tak se půjdu projít. Dětičky obě kašlou, tak bude manžel hlídat a já se půjdu vyvětrat.

Nikdy není vhodná situace to probírat. Diskuze a dohadování nikdy nikam nevedou, protože ostatní lidé se nenechají přesvědčit, vede to jen ke zhoršování vzájemných vztahů kvůli nikdy nekončícímu dohadování. Lidé nediskutují z důvodu, aby se něco dozvěděli, ale aby Tě překlopili ke svému přesvědčení. Proto rada - vysvětlovat něco jen když se někdo ptá ze zájmu a chce se informovat, ale jinak se nesnažit obhajovat směřuje-li rozhovor stylem útočník-obránce, protože tento styl nevede ke konci, není to rovnocenný dialog.

Hehe, nebude to stejnou skolou ?
Myslim ze na duchovni urovni jsme vsichni jedne podstaty, cize asi proto:).
-----------
Pandiku, jsi prilis dobry, ale obcas je vice nez vhodne z kuze obrance vylezt a vlezt do kuze utocnika, jinak neobstojis, lidi (nekteri) si o to primo rikaji:).
Viz nakonec prislovi "Nejlepsi obranou je utok" .

No je pravda, že "útočit" (vysvětlovat) už jsem zkoušela, teď jsem jen byla odhodlaná říct, že už se o tom tématu nechci bavit. Ale zrovna jsme všichni s dětma hráli člobrdo a nechtěla jsem u toho rozviřovat vody.

Ja to tak nevidim, ja viac suhlasim s Pandou. Laskavosti nikdy nie je dost na tejto zemi, len samozejme musi byt prirodzena a nie strojena.
Cefiku, mas v sebe schovany kus agresivity, ktora sa obcas vynori, trochu zaplieska bicom a znovu sa schova. Ale keby sme sa niekedy spolu stretli, tak by som si rad s vami vsetkymi spolu pokecal a vypijeme spolu .

To si může dovolit až někdo, kdo si je velmi jistý svou cestou, kdo má např. dobré výsledky. Ale obvykle lidi co zkoušejí alternativy, tak sami hledají a jsou si nejistí, obvykle nemají dost vnitřní jistoty aby mohli přejít na útok.

Cefe, dovolím si s tebou nesouhlasit. nebo spíše souhlasit napůl. pro tebe je útočná poloha možná, lidi ti to uvěří. Ale já ani Panda na rozené válečníky fyzicky nevypadáme. Viděli jsme se osobně, tak si to mohu dovolit říct. Nám ten útok prostě nikdo nesežere.
Věř, že systém "mrtvého brouka", "bezedné studny"- hoď tam co chceš, je ti to houbec platný, nebo "úsměv idiota" dokážou lidi taky pěkně odzbrojit. A hádky a tahanice nepokračují, nemají jaksi prostor

logosi, přidávám se, také dám ráda ve společnosti lidí, se kterými si mám co říct...

No nevím, útočím víc než dost a k ničemu to nevede. Sice mám víc klidu pro sebe ale okolí jen o to víc hájí svoji pravdu a zabředává do svých sr....ček. Tak snad jen zjednat si pořádek ve svém nejbližším okolí a víc to neřešit. Vývojem si musí projít každý sám, ale na druhou stranu musí respektovat druhé. V tom jsem nekompromisní a padají hodně ostrý slova. Nejlépe je na sebe neupozorňovat, nebavit se o tom. (Hehe, přeborníkem v tom byl opět Pavel, před rodinou utajil že drží půsty snad 15 let. Dokud si o něm nepřečetli v novinách.)

Cefe, ohledně meditace stejnou školu máme jen napůl, začal jsem sice už hodně dávno podle návodů Srichinmoye, ale začalo to fungovat až s půstem ještě před tím než to nakousl Pavel. Dají se tak při půstu částečně „dobíjet baterky.”

Bojovník nemusí být nutně velkého vzrůstu a pouštět hrůzu. Viděl jsem to ve filmu.

Já se svýma padesáti kilama rozhodně hrůzu nebudím

Nakonec jsem místo procházky v přírodě pocajdala po výprodejích v obchodech...jsem holt přízemní marnivá ženská . Ještě na sobě budu muset hodně popracovat