Ahojte,
zakladam dennik, aby som sa obcas s Vami podelil o nieco pekne co ma postretlo,alebo potrapilo.

Byvam pomaly uz siesty rok s manzelkou na samote v lese, z toho posledne tri roky som dal vypoved v praci, takze vdaka bohu uz nemusim nikde dochadadzat, len tu vdychovat vonu lesa a krasy navokol.

Zivim sa obcasnou tvorbou web stranok. Moc to neprehanam, no zit zo svetla som sa este nenaucil a tak peniazky sa stale zidu.
No hlavne to uz nie je tak, ako ked sme zili vtedy este s priatelkou v meste. Tu potrebujeme ovela menej peniazkov na zivobitie a keby sme chalupku neprerabali, tak by bolo mozne zit uplne s minima.
Vzdycky nas fascinoval zivot na samote a s minimom potrieb, tak si tu obaja zijeme svoj sen.

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Všechna čest, jste frajeři.

Tak takhle nějak bych si to představovala... Máš štěstí, že na to máš "parťáka". Já můžu mít jen kompromis- na venkov, zahrádku, topit dřevem... zbytek si mohu nechat zdát...ale i tak je to fajn. A tobě gratuluju

Vďaka Petr a Lenka. Nás oboch život v meste dusil (Bratislava), a bolo to len logické vyústenie a tak sme sa rozhodli jendého dňa riešiť to radikálne. Len tak sme sa túlali Slovenskom až sme prišli na miesto kde sa nám veľmi páčilo.
Je to neuveriteľné, no o týždeň sme našli inzerát, že niekto predáva chalupu len pár sto metrov od miesta, kde sme vtedy nocovali, v lese v stane.
Chalúpka bola na spadnutie, no hneď sme ju brali.

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Samozřejmě! (viz např. film Tajemství)

to áno

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Pravda, tyhle věci se stávají. Ať už je to setkání s člověkem, místem nebo činností. U mně to byla třeba i současná práce - lidé se tu do sebe navzájem nemontují a nechávají si svůj životní prostor. Navíc obor co mě zajímal - přímo téma diplomky.

Ještě jsem o tom přemýšlel, v tom filmu je to zhmotnění myšlenky podáno jako samozřejmost. Ale myslím že aby to naplno fungovalo, musí člověk fungovat na jisté hladině energie. Tyhle živý myšlenky který se uskutečnily za leckdy velmi nepraděpodobných shod okolností jsem zažil až po několika delších půstech. Např pomyslím že se chci s někým setkat, pak normálně vstanu a jdu do práce, ale až na metru zjistím že jsou dvě hodiny ráno - jinak se mi nikdy nestalo abych se vypravil do práce v noci, natož si to ani neuvědomit. Tu osobu pak potkám na přestupu nočních tramvají.

Vzpomněl jsem si na Pavla, jak opakoval - má to být tak jak to chceš ty. Ale tohle mně tenkrát skoro vyděsilo.

Někdy to funguje i ve snu.Takový ty sny co prostoupí i celý následující den a odstartují celý řetězec událostí.

nadhera

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Tohle se děje každému, protože to je princip vývoje (na fyzikálním podkladě). Jen si to člověk více uvědomí a začne to řídit vědomě, když se mu psychika víc aktivuje např. půsty.

Mám také neskutečnou příhodu: několik let po revoluci, kdy se všichni snažili podnikat, mne jeden známý přemluvil do půjčky na koupi domu k společnému podnikání. Měl to spočítané, že se to bude splácet z výdělků, a za pár let to už jen ponese. V noci před podpisem smlouvy se mi zdál živý sen, že to za několik dnů po podpisu nějak "krachlo". Bylo to tak živé, že jsem se probudila úplně zpocená a zmatená. Několik minut jsem si myslela, že je smlouva už podepsaná. S úlevou jsem si uvědomila, že to byl jen sen. Druhý den jsem přišla na schůzku do advokátní kanceláře, a odmítla jsem podepsat. Byl z toho pěkný poprask. Všechno připravené, sepsané... Nemohla jsem jim říct, že jsem si to rozmyslela kvůli snu. Za několik dnů se naprosto změnila situace na finančním trhu, úroky vyletěly nahoru, a ten člověk, který to "měl tak dobře spočítané", krachnul. Dodnes si myslí, že jsem měla nějaké informace, a jeho jsem v tom nechala vykoupat... Živých prorockých snů jsem měla v životě několik, tenhle byl takový nejhmatatelnější...

fiiiha, to sa nam deju veci ...

Nedavno sa nam stala, jedna "neuveritelna" vec...
Od vtedy co sme sa sa prestahovali sme mali zelanie mat kozicky. Nemali sme odvahu sa do toho vsak pustit, a bol tu problem s pozemkom pre kozy, dalej stavba kozina, potom sme boli dlhsie cisto na vita, a rozne ine veci...

S vita sme vsak dlhodobo tu neuspeli, najma ked som uz ostal doma a nedonasal ovocie z mesta a dole v dedine je len jeden mini obchodik na ovozel.
Vzdy sme sa chceli stravovat co najjednoduchsie a byt nezavysli od obchodov. Tak sme si kupili vrecia psenice od sedliaka a rucny mlyncek na psenicu a zincicu sme kupovali z nedalekeho salasa.

Cca pred dvoma tyzdnami sme sa vsak vracali na chalupku domov a stretli sme jedneho mladeho cloveka co putoval krajinou s kozou dvoma kozliatkami a psikom. Nemal zo sebou nic na jedenie, len jeden pohar do ktoreho dojil svoju kozu a to mu bolo vsetko ako strava pocas ciest. Putoval uz takto horami takmer mesiac.

Pozvali sme ho k nam. Je to neuveritelny clovek, ktory odmieta zit konzumny zivot a takmer vsade chodi pesi. Jeho kozicky boli strasne krasne a dobre.
Ostal u nas 3 dni a hned sme sa pustili do stavby kozina. Ten clovek by do ruk motorovu pilu nevzal a tak celu stavnu robime rucne, len pilka, sekera a dlatko a spodnu cast chceme spravit bez klincov.

Aj s podzemkom sa to zrazu vyjasnilo a na treti den, sme na inzerat kupili tri kozy a jednu kozu dojku sme kupili este pre neho.

Tak teraz sa ucime pekne dojit ...
A tu je ten clovek, co nam pomohol, plny slobody
http://www.facebook.com/monodred

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

To je nádhera...
Tu svou historku jsem dlouhá léta nikomu nevyprávěla. Měla jsem pocit, že by to lidi nevzali. Málokdo věří na takové věci. Snů má člověk dost a dost, jde o to, který je ten "pravý". Ono se to ale pozná- takovým pohnutím a rozechvěním, které trvá celý následující den. I déle...

Ještě se tedy podělím o jednu příhodu, promiň, že v tvém deníku:
asi dva dny po smrti mého táty jsem se v noci probudila. Něco mne tlačilo v nohách. Podívala jsem se tam, na přikrývce jsem zřetelně viděla dolík, jakoby tam někdo seděl. V tu chvíli se ozval hlas mého táty:"neboj se, já si tu u tebe jen chvilku odpočinu...", a na přikrývce se dolíky přibližovaly směrem nahoru, jakoby si vedle mne někdo opravdu lehal. Měla jsem hrozný strach, otočila jsem se ke zdi, a pořád jsem si opakovala, že se mi to jen zdá. Pak mne napadlo vyškrábnout do omítky nehtem pár vroubků. Celou tu dobu jsem cítila tíhu na dece, jakoby na ní někdo ležel. Nebylo ale nic vidět. Po chvíli ten tlak ustoupil, a já pořád otočená ke zdi, usnula, Ráno jsem si na to hned vzpomněla, první pohled patřil té zdi. Škrábance tam byly...

Lenka je to fascinujúce.
Zaujímavé je že človek sa má tendenciu zľaknúť, keď sa niečo také prihodí.
Pritom keď si to človek v kľude potom premietne, tak báť sa nebolo čoho zväčša.

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Nestraš. Ještě že je bílý den.

Ano, nebylo čeho se bát. Ráno mi to přišlo líto, že jsem něco neřekla. Třeba by mi odpověděl...

v podobnom prípade, keď som raz uvidel v miestnosti dušičku, tak ma tiež premohol strach...no tiež som to potom ľutoval...
Je to asi tým, že nie sme na to zvyknutý, aj keď sa to stane pre naše dobro z nejakého dôvodu.

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Moji zenu (ve 12 letech) kdyz ji umrela maminka tak ji prisla pohladit naposledy po vlasech (i jejiho otce) presne jako to delavala za zivota, podivali se jeden na druheho a nechapali oba.
Pak si o tom hned rekli, to se deje tyhle veci lidem.

North, jak se daří kozenkám? Každý den ráno, když vyjdu na balkón zalévat tu svou zeleninovou džungli, si vzpomenu, že ty můžeš jít k řece...

Kozičkám sa darí už veľmi dobre, prvý týždeň, boli dosť ustráchané. Predtým, keď sme ich kúpili bývali totiž len v kozinci.
Teraz sú stále cez deň von na lúke, tak sa aj trochu báli, stále pozerali do lesa naookolo.

No už sa skamarátili aj so psíkom a tá ich stráži aj v noci, tak už vedia, že sa nemusia báť a sloboda sa im páči oveľa viac.

Aj dojenie už ide oveľa lepšie. Mladá kozička prvoročka pekne stojí a prežúva si pritom trávičku.

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

dnes sme väčšinu dňa hrabali seno a potom ho obracali, je to celkom meditačná činnosť. Jednoduchý úkon sa robí x krát dookola,
tak hlava vie pritom príjemne zrelaxovať...

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Veľmi rada si spomínam na žatvu u babičky, ako sme zväzkovali snopy. No a veľmi som mala rada, keď sa vytĺkal mak, to bola krása. a aké mala krásne dve kravky, jáááj, to bol iný svet - otcovi rodičia boli roľníci, z neho sa stal inžinier. Lepšie by mu bolo, keby sa držal dedičstva svojich predkov, aj nám...

je to krása, už sa teším keď budeme v tom sene spinkať, keď sa pekne usuší a dá sa do seníka. Možno by bolo dobré si dať to seno aj do perín...

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

V sene som spala (a nielen to ) naposledy, keď sme chodili s mužom ako frajeri na folklórne slávnosti na Detvu. Paráda

to áno, západ slnka, voňavé seno, spev cvrčkov, to je romantika

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Celá moja rodina bola obdarená pekným hlasom - keď baby spustili na poli trávnice... bolo veselo. Naše ľudovky sú skvost
http://www.youtube.com/watch?v=ySOaNW6wRKs

krása

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Pamatuji se, jak jsem coby dítě pomáhala babičce obracet seno na velké louce. I jiné práce jsem dělala. Bavilo mě to. Tam jsem se naučila trpělivosti, při těch nekonečných řádcích... Dodnes práci na zahradě nepovažuju za otročinu, jako většina lidí. Člověk na nic nemyslí, jen na ty jednotvárné pohyby... Je to ta nejkrásnější a nejsmysluplnější meditace....

Dnes mi skončil 21. dňový pôst. Veľmi som rád, že som to zvládol. Posledné dni mi už pridali dosť dlhé, aj
keď fyzicky všetko ok, skôr to bolo mentálne.

Asi aj preto, že v podstate posledné dni som vôbec v noci nespával, ak tak , tak som si zdriemol cca 3 hod cez deň alebo k večeru.

Tiež som mal neuveriteľne veľa slín, neviem čím to je, no už mi bolo zle ich stále prehĺtať.
V každom prípade som max. spokojný, 21. je pre mňa top, na viac momentálne nemám, aj keď som ju už spravil 3x po sebe každý rok. No nič, budem ich robiť dovtedy, kým nebudem mať chuť na ďalšie méty.

Veľmi sa teším na návratovou, tá originálna chuť ovocie a zeleniny a iných jedál je neuveriteľná... človek až sa má chuť stať básnikom

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Gratuluji k úspěšnému zakončení roku.

A držím palce v roce 2013 nejen s návratovkou.

_________________
Sedm miliard lidí na planetě = sedm miliard cest.

Aneb

Žák se učí,
učitel má touhu vyučovat,
mistr inspiruje.

admin: Uživatel zesnul 2. května 2017. Vzpomínáme.