Dobrý den všem,
doufám, že nevadí, že zakládám nové téma, ale po přečtení mnoha předchozích témat a různých příspěvků jsem se odhodlala k tomu, abych se zeptala zdejších moudřejších půstařů a to i z důvodu, že jsem zde nenašla mnoho zkušeností s 14 denním půstem (nebo jsem špatně hledala).
Už rok jsem se necítila dobře po psychické ani fyzické stránce, měla jsem trable v soukromém životě a celkový přístup k mému tělu je odjakživa negativní. Cca rok zpět jsem trpěla záchvatovitým přejídáním, občas jsem si dala cigaretku, nechodila jsem ven a v důsledku toho jsem samozřejmě nabrala asi 5 kilo, což by nevadilo vzhledem k mému dřívějšímu koketování s anorexií. Bohužel jsem nabrala tuk, zhoršila se celulitida a zadržovala jsem vodu. Asi před 3-4 měsíci jsem si řekla, že takhle se řítím do záhuby, protože netrpělo jen mé tělo, ale i psychika. Vrátila jsem se ke svému původnímu stravování před výše popsaným výkyvem, což zahrnovalo jen ovoce, zeleninu, luštěniny, občas mléčný výrobek, ryby občas jiné maso. Pečivu se úplně vyhýbám už nějakých 5 let (ovšem v době přejídání jsem ho konzumovala také, blé
).
Abych se tedy konečně dostala k jádru pudla. Rozhodla jsem se půstem vyléčit jak svou pošramocenou hlavu a její pokřivený náhled na sebe samu, tak i odklidit z těla vše, co tam nepatří. Představila jsem si sebe samu jako kouli, která za ten rok na sebe nabalila tolik problémů, tuku a všeho možného, že teď jediným řešením je se toho všeho zbavit půstem. A jak jsem od přírody extremista, tak jsem se rovnou pustila do 14 denního půstu, kterému předcházely zhruba dva týdny převážně na zelenině a ovoci (jednou asi 2dcl bílého vína) a vyhýbala jsem se zakouřeným prostorům. Na půst jsem najela v pohodě, prvních 9 dní pro mě byla pocházka růžovým sadem (až na klystýr, se kterým mi to zatím moc nejde, ale cvičení dělá mistra). Teď držím půst 12 den a už cítím slabost (ne nepříjemnou), uznala jsem, že 14 dní bude akorát. Teď mě akorát trápí pochybnosti, zda jsem nezačala moc zhurta. Musím podotknout, že mám abnormálně silnou vůli pokud se pro něco rozhodnu a tento půst beru jako mezník ve svém životě a tu změnu opravdu cítím, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Navíc trpím od narození atopickým ekzémem, který se zhoršuje spolu s psychikou, proto věřím, že půst je šance na vyléčení (a věřím tomu i přes kyselý obličej kožní, která mi rve kortikoidy a říká, že se mi ekzém nikdy nevyléčí). Proto nechci pokazit návratovou dietu, takže se chci zeptat, zda-li bude 28 dní pomalého navracení se k pestřejšímu jídlu v pořádku a jestli napařenou zeleninu mám jíst například prvních 14 dní nebo více. Další otázka se týká množství, vím, že to v jiných vláknech už bylo řečeno, ale přesto se pro jistotu zeptám. Hrst napařené zeleniny mám jíst když mě přepadne hlad? Takže když dostanu hlad např. 2x denně, tak tu hrstičku mám sníst? Možná jsou to hloupé otázky, ale uvědomuju si důležitost návratové diety, nerada bych anulovala účinky předchozího půstu.Na závěr chci podotknout, že chuť na sladké či maso vůbec nemám a pokud mít budu, jsem si 100% jistá, že mám vůli tak pevnou, abych to jídlo do úst nevzala. A nevezmu ho ani po návratové dietě. Půst beru jako změnu životního stylu, který je pro mě vhodnější a přirozenější.
Budu vděčná za rady a tipy
Moc děkuji a zdravím
Evolet
Re: 14 denní půst-začátečník
Nicméně ta se mi zatím daří, zatím jsem si pouze napařovala rajčata a dnes už se možná odhodlám i k mrkvi