Zdravím všechny "přítomné" (i "nepřítomné"),

mám pročteno téměř vše dostupného o půstech z Máchovy větve, částečně i Partykovou a Malachova, dlouho Vás, kucííí a holky (Abíčko), sleduju, mám za sebou několik let půstování na filtrované vodě i destilce (krátkých nevímkolik, 2x21, 1x50), nedávno jsem absolvovala skupinový přechod na pránickou výživu s H. M., zdá se, že úspěšně (po splnění všech tří kriterií jsem několik měsíců bez pevné stravy), ovšem začíná mi vrtat hlavou, zda si člověk těmi dlouhými půsty nemůže z dlouhodobého hlediska uškodit. Vím, že už bych to na práně nemusela teoreticky řešit, ale mám občas křeče v lýtkách, mravenčení v dlaních (dle Henriho prý probuzené čakry kolem dlaní, tedy i léčitelské schopnosti), mám ale pocit jako kdybych spíš měla minerální deficit - zvláštní stavy změněného vědomí, občas únava, křeče a zatím energii minerálů neumím moc čerpat (ze skal atd.) - když tedy budeme vycházet z toho, že nějaké "minerály" existují. Proč se tu na to ptám - zaujala mě diskuze ohledně úrazu Cefa (kyčel) a pak ještě tuším Lyry, nebo kdo to tu psal (po čtyřicítce ji začala zlobit dávná zlomenina nártu a nebyla se pak schopná dostat přes 21, konečná diagnóza únavová zlomenina). Pak se mi vybavuje diskuze z jiného serveru, kdy u jednoho kluka po jednadvacítce nastal totální rozvrat organismu údajně z nedostatku živin a hlavně minerálů (ovšem ten kluk měl dlouhodobé problémy s cévami).

Cefe, nenapadlo tě, jestli třeba nemáš míň vápníku nebo něco podobného? I když vím, že ty jsi ještě jiná kategorie - tehdejší kortikoidy apod... Z krve se to ale pravděpodobně nepozná, tam jsou aktuální hodnoty, takže pokud člověk není v půstu a normálně zdravě jí, asi mu to žádný deficit neukáže. Já byla kdysi těsně po 21 na měření energetických drah, téměř vše oslabeno (ačkoli by to spíš mělo proudit skvěle), minerály taky samozřejmě dost bídné. Po dvou měsících "normální" stravy jsem měla na prevenci u praktické doktorky vše v normě.
Po přechodu na pránu jsem zatím neměla odvahu někam do ordinací vstoupit, ale klidně těch minerálů můžu mít teď v krvi dost, nicméně tělo si dobu "strádání" určitě zatraceně dobře pamatuje a otázkou je, jak se s tím vyrovnává. Jen abych to trochu osvětlila - teď nemám na mysli krátké půsty do týdne, tam se minerální deficit vyrovná asi velmi rychle, spíš mi jde o delší záležitosti, proces přechodu na pránu nevyjímaje. Henri je šaman, tudíž poněkud mimo naše obyčejné vnímání, takže ten asi minerální deficit neřešil nikdy...

Pokud vás k tomu něco napadne, budu vděčná, díky. Doplňky stravy zatím nechci, vzhledem k tomu, že nejím, musela bych do sebe naprat asi všechno.

Ahoj a vítej tady je fajn že nás sleduješ
mám dotaz píšeš
nedávno jsem absolvovala skupinový přechod na pránickou výživu s H. M., zdá se, že úspěšně (po splnění všech tří kriterií jsem několik měsíců bez pevné stravy), ovšem začíná mi vrtat hlavou, zda si člověk těmi dlouhými půsty nemůže z dlouhodobého hlediska uškodit.
zajímá mě zda piješ myslím tím cokoliv v tekutém stavu

Joachim Werdin uvádí, že po přechodu trvá měsíce i roky kdy se tělo srovnává a regeneruje následky z dřívějších let. Také si i měsíce po přechodu občas ještě prožíval muka kdy se tělo chovalo jak nemělo.

Ahoj , díky. Piju, hlavně vodu, občas kávu, zřídka slabý čaj, zkoušela jsem i magnézku, ale po ní mi nebylo dobře (návaly horka, slabo, nevolnost).

Ahoj Mirku, díky za odpověď. Já vím, Werdina jsem měla jednu dobu jako bibli, stejně jsou ty stavy občas dost nepříjemné a lidská mysl je trochu potvora a dokáže velmi lehce vybudovat strach, však to jistě znáš...

Asi hodně dělá strach, což vidím např. na závislostech jak dokážou s člověkem mávat a maskovat se za fyzické problémy. V tomhle stavu je blbý že se nedá vyzkoušet doplnění stravy, protože by to znamenalo návrat ke stravě a zpátky na pránu se to už nemusí podařit. Tedy jen buď anebo, z čehož asi pak plyne strach.

Děkuji za odpověď a vážím si upřímnosti
zkoušela si zastavit i příjem tekutin?
a pokud ano jak to dopadlo..

No přesně. To je ono - ten program, kdy jsme celý život zvyklí něco "doplňovat" stravou a najednou to má jít jinak... Kamarádka z přechodu mi popisovala, jak dostala strašnou chuť na řasy, tak šla k Vltavě a dlouze tam nasávala pohledem... A je to tak, jak píšeš - pokud se člověk začne pomalu vracet ke stravě, jakože jen na pár dní, velmi pravděpodobně se to rozjede a zpátky na pránu už se to nemusí podařit, protože se opět aktivují instinkty a s nimi nelze bojovat.

No přiznám se, že zatím jsem k tomu neměla odvahu, ačkoli během přechodu mě to několikrát napadlo - už se mi dělalo špatně z jakýchkoli tekutin, ale probíhalo stále intenzivní čištění a Henri nám výslovně doporučoval co nejvíce pít, což bylo logické. Někdy mám skoro celý den na sucho, když necítím žízeň, aby to nebylo násilné, ale pak mám stavy jak při silném detoxu (jak když jsem začínala s půsty) a bolí mě hlava. Tak to zatím nehrotím. Čakrami si zatím vodu nasát neumím, i když vnímám, že jí je všude víc než dost...

Vitej u nas a jo, to je primo jmenovite deficit horciku (nekde jsem tu mozna na nej daval link, a nebo najdes na AZ Zdravi) .
Par dni to popijis a koupes se v tom a je po krecich i mravenceni (ma vliv i na nervovou soustavu):) .

Napadlo - viz horcik vyse, vapnik sice buduje kosti (v mem veku teda asi uz kulovy ), jenze (!) - a ted prijde pointa - horcik jim dodava na pruznosti:) .
A vzhledem k tomu ze horcik se odstehoval (z hliny na polich) do Humpolce, nemame jej skoro nikdo, nejses ani prvni ani posledni .

Jinak suplementovat doplnkama je pekna blbost, kdyz procitam AZ forum jak se z nekterych "clenu" stali sileni chemici co vyrazi klin klinem, to je o nicem:) .

Cefe díky, můžu to zkusit - asi spíš ty koupele, link jsem už někde zahlédla, dohledám.

Kdysi dělali experiment u chlapíka, který nejedl 382 dní (na začátku vážil 200 kg), pil vodu, kávu, čaj a vitamínové doplňky (podmínkou bylo do sebe nedostat téměř žádné kalorie). Sledovali ho, takže chodil pravidelně na krev a zjistili mu jen v určitém období nedostatek draslíku a sodíku, půl roku po začátku "půstu" se mu výrazně zvedla hladina vápníku v krvi a těsně před ukončením se zase sama stabilizovala na nižší hodnotu. To je docela zajímavé všechno, ale samozřejmě tohle byl extrém a hlavně každý bude reagovat malinko jinak. Já jen chtěla vědět, jestli vy, co máte delší půsty za sebou, nějaký problém sledujete, nebo je vše "v cajku". Jde asi taky o to, aby člověk věřil fyzickému tělu, že je schopno se samo zregenerovat.

Wewe zkousej, horcikova koupel ma tu vyhodu, ze si telo "cucne" presne tolik horciku, kolik potrebuje, na rozdil od piti, ktery neodhadnes presne .

Ještě abych to doplnila - nemyslím si, že nedostatek hořčíku nebo čehoto se mi objevuje jako následek přechodu na pránu, ale spíš je to ještě doběh z minulých půstů - proto mi taky například začaly masivně padat vlasy až tři měsíce po skončení první jednadvacítky, nikoli v průběhu 21, půstovní stres fyzického těla se dle mého názoru projevuje po delší době. Jinak pokud to čte někdo, kdo má podobný problém s těmi vlasy po delším půstu - nepanikařit, ono se to zase pravděpodobně upraví, mně se padání tenkrát asi po dvou měsících zastavilo, začaly růst vlasy nové a teď, po několika letech, je mám zdravější a hustější než předtím (teda trochu nepříjemné byly ty dorosty, do dlouhých vlasů nic moc )

Ano, taky jsem to někde četla, vyzkouším, díky.

Jak pisu vyse, neni to dusledkem niceho, horcik se proste z pudy odstehoval do Humpolce ..
Nikdo ho poradne nema, z cehoz tezi vyrobce nejmenovane vody, ktere bys musela vypit vlakovou cisternu, abys jej aspon trochu dostala do tela v rozumnem mnozstvi:) .

Lepsi na rychlou napravu je primo chlorid horecnaty MgCl2 na vahu (ne nahodou ucinna latka homeopaticky opatrne vmichana v tabletkach z lekarny):) .
Tu mas link at nemusis hledat, levneji zatim netusim kdo to ma ve farma kvalite :
http://www.fichema.cz/chlorid-hoenat-mg ... 33034.html

Díky, přesně tenhle odkaz jsem před pár dny zkoumala a říkala si, že si objednám

Pro mne je zcela nepochopitelná chuť breathariánů na kávu. Něco jako proti zákonům přírody.

Právě káva je významným zdrojem hořčíku http://www.prvky.com/horcik-v-potravinach.html

Pro mě taky, nikdy jsem kafe moc nepila, ale teď si ho tak dvakrát třikrát do týdne dám a moc mi chutná. Slabé teda. Je to fakt zvláštní.

No vidíš, a já se zase dočetla, že káva zhoršuje vstřebávání vápníku a hořčíku. Tak co si pak má člověk vybrat...

Nekde jsem kdysi cetl, ze clovek co je breath-arianem je od sova dech - cize je cistym dychacem:) .
Ten co pije tekutiny je liquid-arian od slova tekutina, cize bych rekl prechod na liquidarianstvi .

Liquidariánstvím je zvykem označovat dietu na stravě v tekuté formě (šťávy). Ale to je jedno, škatulkování do pojmů není důležité. Hlavní je, že vypuštění příjmu živin v tuhé nebo tekuté formě je považované za zázrak, který věda neumí vysvětlit, protože to jsou oblasti které zatím neumí měřit přístroji. I proto, že vědci bývají většinou lidé zemního typu a vyšší oblasti jím bývají nedostupné (např. neumí zatím fyzikálně popsat životní energii). ... a tedy stačí do pojmu breathariánství zahrnout variantu s příjmem vody i bez vody. Nejspíš voda je nutným prostředkem k pročišťování po vypuštění stravy a časem zřejmě její potřeba zmizí. A i když si breatharián občas něco dá na požitek z chuti (kafe, čokoláda, spíše jako potřeba "pohlazení na duši") a množství přijatých živin je hluboko pod hranicí považovanou vědou za potřebné minimum, tak je to stále breathariánstvím (=příjem živin z jiných zdrojů než z potravy, "žije ze vzduchu" = breatharian), jen může mít různé úrovně.

Určitě všichni běžně přijímáme část i z prány. To překlopení (přechod) není překlopením nějakých dějů v našem těle, přechod by teoreticky mohl být i plynulý. Důvodem přechodu je psychika - duše si na stravě vytvoří závislost, jako prostředek dopování energií zvnějšku. Dokud jíme, tuto závislost si udržujeme a těžko se jí zbavuje. Dá se jí zbavit jen násilným odvyknutím (úplným vypuštěním, půst), ale tělo musí být pročištěné tak, abychom přežili vzniklou intoxikaci organismu. Jídlo je droga - stejně jako u jiných drog a závislostí, nejíme pro požitek aby nám bylo dobře, ale aby nám nebylo mizerně (=nepříjemné stavy při vypuštění jídla). A kvůli nevyrovnané funkci organismu (některé orgány jsou poškozené nebo toxikované víc) může po přechodu vzniknout deficit některých látek, než se postupně všechny orgány zregenerují a pročistí a organismus se vyladí na nový režim provozu.

Ad1Jeden jediný konkrétní stav člověka neexistuje, chápu, že pojem breatharian a hlavně jakási jeho definice k tomu svádí, ale v realitě to takto nefunguje. Od schopnosti osvobodit se od příjmu hrubohmotne stravy se odvíjí spousta dalších urovni, řekněme tedy, že společným rysem by mohlo být zastavení příjmu ŽIVIN z hrubé hmoty a jejich čerpání z jiných zdrojů.
Ad2 Je jedno, jak budeme nazývat člověka, který pije vodu, občas kávu a nejí a zároveň je zdravý, má spoustu energie a nepotřebuje mnoho spat, řekněme si však, že úplně "normální" a běžné to neni. Tak třeba kofitarian?
Ad3 pijes-li jen vodu, jsi v půstu. V půstu fyzicke tělo čerpá zejmena ze svých vlastních zasob, klesá na vaze a za několik měsíců by se pravděpodobně transformovalo do jiné podoby (u někoho už za několik tydnu). Půst je tedy časově ohraničen, výživa pranou nikoli, voda nevoda. Voda ti nemůže sama o sobě poskytnout všechny potřebné živiny, slouží převážně v docistovani a jako pomoc k lepšímu proudění energie v tělech. Po několika letech čištění vodou se dá jistě přistoupit i k byti bez vody ( možná už po měsících), záleží i na tom, v jakém prostředí člověk zije, zda se zabývá léčením apod.
Ad4 Tohle si v praxi neumím moc představit - v dlouhodobém horizontu by nastal velký deficit všech zivin, pokud by byl ovšem člověk schopen čerpat přes čakry, už by nebyl v dietě, protože ty živiny by si dokázal "najít" jinde.

Nejcennější je vlastní zkušenost. Většina toho, co se píše o pranicke výživě, je zavádějící a mimo realitu. Navíc každý pranik to má trochu jinak - Truviano ani nepije, ale zároveň není úplně zakotven v realite, jak mi popisoval H.M., který se s ním zná. Navíc žije v horách. Akahi a Camilla si dávají občas ovoce (na chuť), Akahi se údajně vrátil i na nějakou dobu k jídlu a pak zpět na pranu. H.M. pije vodu ve dnech, kdy léčí, a dává si občas černou kávu. Starec taky kafuje, dříve kouřil. Janicka Tillova pije taky občas kafčo. No a tak dále, každý to má jinak, ale jedno je společne: nepotřebují v současné době k plnohodnotnému životu živiny z pevné a tekuté stravy. A ve stavu, kdy si člověk nezanáší tělo hrubohmotnou stravou, je možné mnohem intenzivněji rozvíjet duchovní aspekty byti, resp. se vše rozvíjí už jen pouhým bytím samo, objevuje se pocit obrovské lásky a soucitu, už je vnímáno to, že je vše iluze a hra - s tím se mnohem jednodušeji žije.

Člověk na vodě bez potřeby jídla se obvykle označuje waterián. Např. Jericho Sunfire byl vitarián, pak fruitarián, pak liquidarián, pak waterián a pak breatharián. Ale jsou to jen bezvýznamné pojmy, stejně je každý člověk specifický a nic se nedá srovnávat. Pro většinu lidí jsou wateriánství a breathariánství tak nepochopitelné stavy, že pro ně ani nemá význam je rozlišovat a dá se to shrnout do breathariánství (jako cosi mimo běžný rozum). Mezi různými -ánstvími není žádná ostrá hranice, dá se libovolně kombinovat a přecházet, proto ani nemá smysl nějaká přesná definice. Jak říká Jericho Sunfire, hlavní je "být sám sebou":

Nejsem zde k obraně nebo k potvrzování Breathariánství, jsem zde abych byl sám sebou, abych byl člověkem, kterým jsem byl stvořen! Breatharianismus je jenom slovo popisující životní styl, nálepka a přitom nesprávná, ale je to prostě jen slovo, nic víc. Důležité je, že žijete život a netrávíte svůj veškerý čas snahou dělat radost jiným dokazováním/uspokojováním lidské zvídavosti."

Abíčko, díky za reakci .

Tebe ta možnost nepřijímání vody ústy nějak fascinuje... Rozumím ale tomu, co máš na mysli, dokonce myslím, že mluvíme o tom samém, jen používáme trochu jiné pojmy. Se mnou to slovo "breatharián" úplně nerezonuje - pojí se se slovy "dech, dýchání" a v tomto mi to připadá malinko zavádějící a omezené, protože životní energie se zdaleka nezískává jen dýcháním. Ale budiž, u nás je to hodně zakořeněno, tak chápu, že se to označení nabízí.
Pokud budeme používat slova, nikdy se nedobereme pravé podstaty věci, protože slova jsou velmi omezující, škatulkující a nepřesná. Pro mě by bylo přínosnější, kdybys mohla přidat něco ze své vlastní zkušenosti s nejezením (a teď nemyslím půsty) - psala jsi, že mluvíš z vlastní zkušenosti - prosím , neber to jako ironickou poznámku, mě to fakt zajímá, i kvůli mým vlastním "experimentům" . Klidně do SZ.

Jinak je mi tak nějak jedno, jak by mě kdo chtěl nazývat, já sama se za "breathariána" neoznačuju, jen se mi na mé cestě životem vyskytla možnost zúčastnit se přechodu, který mou další cestu hodně transformoval. Pro mě už jen to, že nemusím přijímat pevnou stravu, a přesto mám stabilní váhu a hodně energie, je zázrak, dar, za který jsem velmi vděčná. (U dlouhých půstů jsem se většinou celkem trápila a ačkoli jsem nezhubla moc, stejně to nebylo na to, abych mohla pokračovat několik měsíců - bývala jsem hubeňour a nejvíc jsem byla schopná dát padesátku, aniž bych si ublížila - tedy doufám). Ale je možné, věřím tomu, že kdybych přestala teď pít, asi by se mi podařilo vodu začít během pár dní přijímat odjinud, zatím jsem však neměla potřebu tohle zkusit - tenhle program ohledně vody mám asi ještě v sobě dost silný. Jak ale píšeš, mělo by to fungovat. Pavel byl ještě trochu jiná kategorie - ale taky mu to nešlo hned, měl za sebou minimálně 15 let půstování...

Přišla jsem se sem zeptat na ty občasné křeče, protože vím, že máte už hodně za sebou, co se týče půstů - mimochodem možná to opravdu způsobuje káva, protože teď jsem byla skoro dva týdny jen na vodě a křeče nejsou. Jediný problém vnímám ten, že mi ta samotná voda přestane vždy za chvíli chutnat, ale piju jen cca půl litru denně, jen někdy si dám víc, když mám energeticky náročný den. Proto bych asi časem tu možnost nepít uvítala. Jinak u mě platí obecné pravidlo - čím více se fyzicky pohybuji, tím více mám energie, ovšem v mé statické práci to jde trochu hůř.

Mimochodem, jak tu bylo někde zmíněno - přechod na pránu se nedá učit, člověk může být jen jakýsi průvodce, který sděluje vlastní zkušenosti a maximálně to, co ho napadne v průběhu procesu jiného člověka. Ale to vlastně platí i u půstů - tam se ale ještě dají určit striktní obecně platná pravidla, zejména co se týče návratovky. Těch přechodů na pránu je vícero druhů a stejně si to pak každý pojme po svém, protože to už je tak svázané s jemnou energií, že nezbývá, než se jí nechat vést a na mysl aspoň na chvíli zapomenout.

Cefe, já myslím, že chápu, jak to Panda myslel, na slovech záleží jen z určitého úhlu pohledu, jakmile ale začneš zkoušet, kam jsi schopen se posunout v "jídle", najednou zjistíš, že se nemůžeš zařadit do přesně vymezených kategorií. Resp. když to uděláš a budeš postupovat podle návodu, pravděpodobně si ublížíš, protože každé tělo (těla) je naprostý originál. Nebavíme se o půstu, tam se naopak člověk musí něčeho dost pevně držet, ale spíš o těch různých výživových směrech končících na - ánství. Málokteré tělo snese čisté liquidariánství, většinou v tom funguje mozek, který si někde něco přečet a jde do toho. Vytrácí se z toho ta přirozenost, jestli rozumíš, člověk se nejprve musí naučit stoprocentně vnímat své tělo a pak teprve může začít experimentovat s dietami (postupně i přechodem). Taky proto mají někteří lidé problémy na vita, jejich tělo třeba na to není zatím uzpůsobené, ochlazuje je to apod., ale ti lidé si přečetli nějaké "zákony vita stravy" a podle toho jedou, tělo netělo. Z tohoto úhlu pohledu opravdu nezáleží na pojmech - proč se označovat jako vitarián nebo fruitarián nebo co já vím - je to zase jenom program mysli. Přirozené to bude až v momentě, kdy si o to jídlo bude říkat tělo a ne jen hlava. A jsem přesvědčená, že pokud si o to říká tělo, většinou se ty výživové směry opravdu budou různě kombinovat i třeba dle ročních období atd. Pak ale není třeba lidi nějak označovat. Prostě se vyživují tím, co zrovna potřebují.

Já tohle chápu tak, že to má přivést k poznání, že vše je jen pojem (slovo je pojem). Vše co Bůh stvořil tak stvořil jako pojem, jako představu ve své mysli, svět mimo tuto představu neexistuje. Hmota neexistuje a je jen představou, jen pojem v naší božské mysli, stejně jako slovo. "Budiž světlo" znamená probuzení ducha, vznik Vědomí a představy reality, jako prostředek sebepoznání.

Abíčko, díky za sdílení. Každý to má zkrátka jinak. To s těmi dveřmi jsem já mívala spíš při půstech a návratovkách a v obdobích mezi půsty - jako bych byla pořád jednou nohou "tady" a druhou "tam". Při půstech mi vadilo sucho v puse a postupná ztráta síly a hmotnosti, vše při plné pracovní a domácí zátěži s dětmi, navíc když se mi podařilo překročit čtyřicítku, moc dobře jsem si uvědomovala, že končí legrace a už se pohybuju na dost tenkém ledě. Pak patlání se s jídelm během návratovky, řešení, zda nejím moc nebo málo, období mezi půsty o nabírání hmotnosti a o pokusu o jakousi stabilizaci a harmonii... Prostě bylo to poměrně náročné celé, asi nejsem půstovní typ I když obecně na půsty a návratovky nedám dopustit - díky nim jsem tam, kde jsem a jsou samozřejmě mnohem těžší, než být na práně, to je jasné.

Po procesu mám naopak pocit, jako bych se vrátila "domů", během půstů jsem občas mívala i velmi silné krásné stavy, ale tohle je ještě úplně někde jinde, a je to mnohem stabilnější, už se občas daří i "rozsvítit světlo na stropě, ne jen koukat kuželem baterky a odhadovat, co je asi za rohem"...

Pandi, bingo. Obrazy toho, co vnímáme, vytváří mozek, ve skutečnosti to neexistuje, je to ILUZE. Stejně jako neexistuješ Ty nebo já, protože jsme opravdu jen to jedno Vědomí, které není ničím ohraničené, nemá čas a není možné ho popsat jinak, než že prostě JE. A to ještě možná... To je filozofování... Ale samozřejmě, člověk tu hru dobrovolně hraje, dokud se pohybujeme v dualitě, není ani moc jiných možností.