Tady překopírovávám jeden příspěvek z vitariánu. Týká se situace u nich na vitariánu ale jeho přečtení jistě nebude ke škodě i zde. Třeba někomu poslouží k lepší orientaci při výběru zdrojů informací.

"Proč se zde lidé přou? Protože jsou si dobře vědomi toho, že oni sami nic neobjevili. Že sami za sebe neudělali ani krok. Vystavěli svůj dům jen z papíru... ze stránek knih. Vytavěli svůj dům na písku... proto mají strach, že příjde příval nebo bouře a jejich dům jim zboří. Lpí na svém papírovém domečku... tolik let poctivě střádali papír, tolik peněz je to stálo, tolik času tomu věnovali. A nyní se přišli pochlubit mezi ostatní. Avšak záhy zjistí, že nejsou sami. Že kolem je mnoho papírových domečků. Ale nejvyšší může být jen jeden! A tak si navzájem kritizují ty své chatrné domečky... A střádají další papíry. Zkoušejí různé finty. Umísťují na své domečky lstivě nápisy např. "Tento dům je nejvyšší ze všech", "Tento dům je frutariánský", "Tento dům je bez cukru" Zkoušejí lstí obelstít a přesvědčit, zmanipulovat druhé. Jen aby sklidili úspěch ve formě uznání. Celé to jejich počínání však stojí na hlavě, protože oni sami jsou si vnitřně vědomi pravdy. Toho, že nevědí nic. A tak zkoušejí tuto vychytralou hru lenochů. Přisvojit si cizí peří a pak se blýsknout.

Kde se stala chyba? Jejich přístup je už od samého počátku chybný. Chtějí něco získat. Usilují o nějaký cíl a tak ztrácejí cestu. Čím více se upínají na cíl, tím více bloudí. A aby toho nebylo málo, vzájemně se tu motivují a bičují. Lest a lež jim je k tomu prostředkem. Zřejmě chtějí vyhrát nějaký závod nebo co. A tak vidí všechny kolem sebe jako soupeře. Panuje tu převážně soutěž a rivalita. Mnohdy se tu jedinci očisťují jen tím, že najdou chyby na druhých, tím, že někoho jiného pošpiní... tím se očistí. Jak průhledné. No a tak se tu vyjímají třísky z oka druhých a vlastní kláda se přehlíží."

(ravimo dík za doplnění linku)
Neuměl by někdo tohle místo trochu víc rozvést? Není mi úplně jasné (proč je to špatně a jak jinak).

Chápu to takhle. Nefunguje zkrátka, že když se stanu třeba vitariánem, usnadním si svůj současný život v podobě jak ho znám. Stejně tak nelze chápat dosažení x-dní půstu jako něco co mi usnadní život takový jaký je teď.
Tyhle věci mění náš život od základu, mění náš žebříček hodnot, co nás uspokojovalo dřív to už nebude a naopak to bude něco jinýho. Hlavně u půstu jsou to změny nejrychlejší a není snadný se s nimi vypořádat, člověk si musí zvykat na nový tělo. Není moudrý usilovat tedy třeba o xy dní půstu najednou, není rychlejší cesta než na to jít postupně, třeba podle toho Pavlova kalendáře ale i ten je na můj vkus dost rychlej. Když jsem kdysi přeskočil a šel na delší půsty bez zvládnutí návratovek, musel jsem se potom vrátit a léta se učit návratovkám u jednotek a trojek, nepřejídání se, jíst třeba jednou dvakrát denně. I když to ani teď moc nedodržuju.
Tedy má smysl poctivě zvládnout základy a na nich pak stavět. Jako že je lepší zaměřit se na dosažení tohoto i když tím nikoho neoslním že dám třeba jednodenní půst. A až ho zvládnu, udělám si lepší představu o tom co to je a třeba tu současnou přehodnotím. Tedy chci říct, že nikdo kdo nezkusil ať už vitariánství nebo půst, netuší co to je a je nesmysl usilovat o to co je pro mne zatím jen prázdným pojmem. Potom nebudu vlastně vědět co chci a nechám se snadno svést touhou po oslnění ostatních a získání jejich uznání.
Stejně tak se nesnažím usilovat o breathariánství, třeba to jednou příjde, kdo ví. Zatím je to pro mne jen prázdným pojmem, můžu si to představovat ve svý fantazii ale vždy to bude jen pohled z mýho současnýho stavu poznání.
Co vím, kdo o něco usiluje = tomu se něco nedaří. Kdo ví jak na to, ten si za tím jde svojí cestou a nemusí usilovat.

Ještě přirovnám k lezení po horách. Je lepší snažit se vylézt osmitisícovku když o tom nic nevím, nebo naučit se chodit po horách, lézt s cepínem, spát venku v mrazu? Stejně když nemám tyhle základy nikam se nepohnu. Příliš vzdálený cíle demotivujou. Ale u lezení se nic neokecá, buď to zvládnu nebo se už třeba nevrátím. Radek J. nedávno řekl něco jako: Nesnažím se o slezení všech osmitisícovek, ale jen o tu jednu poslední. Když to nevyjde, nevadí, je to jen jedna hora, třeba to vyjde příště. Není důvod kvůli ní riskovat.

Zaměření se na vzdálený cíl odpoutává naší pozornost od bližšího cíle, od toho co právě dělám. Bere to radost z toho co dělám právě teď, protože se mi nedaří to co chci - je to ještě daleko.

Pandi, je to jednoduchy .
Cilem (ucelem) je cesta samotna, ale to Ti preci nerikam nic novyho:).

Mě zaujalo Petrovo vysvětlení. Myslím že je v tom hluboká myšlenka, kterou sice zatím nemám moc vstřebanou, ale cítím že je tam pro mě hodně inspirujícího.

Pando, Tao te ting, kapitola č.1

Proto ten, kdo zůstává bez žádosti,
proniká k jádru této tajemnosti;
kdo je naplněn žádostmi,
postihuje jen vnější tvářnost věcí.

... k dosažení hloubky vnímání je nutný oprostit se od touhy, žádosti, zatemňující naší mysl. Ta proměna myšlenky (síla myšlenky) musí být spontánní, ne vynucená.

Touha jen zaplňuje naší mysl, ve který pak už nezbyde místo pro nic jinýho. Natož pro myšlenku která by se mohla proměnit ve skutečnost.

Pandi, myslím, že aj tu je odpoveď, ktorú hľadáš (nebudem to kaziť svojimi komentármi, stačí pozerať) - Premena od Wayna Dyera:
http://www.youtube.com/watch?v=wQEjg-ds ... e=youtu.be

Hodně o tom, jak dosáhnout cíle neusilováním je taky tady:
http://www.web-ferenc.ic.cz/ebook/zenova_hul.pdf
Ale už píšu až moc, je na čase se odmlčet.

Pandi to co jsem tu usmolil byla jenom trial zkracena verze toho Petrova textiku:).
Reni to videjko vypada hezky, stoji za pauzu. Dame, zkoukneme:).
Petre taky hezky link, zadne odmlcovani nebude, linkuj dal v klidu .

Jo zatímco někdo se tu rozkecává, Cef to jaksi zkrátil do jedný věty.

V tom Tao te tingu a v Zenový holi je vše podstatný. A protože to byla literatura která mě mimo jiné přivedla k půstu, tak jsem to sem hodil. Je to jen jiná cesta než ta z pust.cz, ale pro někoho možná srozumitelnější. Ale jak psal Pavel, půst obsahuje vše. Tedy věřím že čeho ve vývoji člověka lze docílit jakýmkoliv jiným způsobem, toho lze i půstem.

Myslim si to stejne o pustu:).
No, protoze jsem prilis liny cist cokoli "sjel" jsem zatim jen v rychlosti ocima ty nejkratsi pribehy z knihy a jako bych cetl nektere biblicke pribehy, jen zase trochu jinou jejich verzi:)
Zvlastni, ze v tech dobach (cca +- z pred 2000 lety) se jedno uceni inspirovalo druhym, jak a proc se asi nikdy presne nedovime.
Ale fascinuji me tyhle podobnosti az stejnosti:).
("Na Svete neni nic skryto", "Tvoje znechuceni je více nečisté než jejich vředy", nove chramove dvere apod. pribehy, v biblickem podani jsou to tzv. podobenstvi).
Kazdopadne hezke a poucne ctivo:).

Taky jsem po prvním přečtení Zenový hole dospěl k závěru, že se východní a západní učení podobají. Jen když jsem to zkoušel nadhodit někomu považujícímu se za křesťana, zuřivě se bránil že to není pravda. Tak jsem rád že mi to potvrzuješ.

Jsme se o tom nedavno nekde bavili, tak to dam i sem .
Ikony pravoslavnych vericich (tzv. vychodni vetev krestanu) a prán mudra (=zivotni mudra, vychodni nauky).
+ jeden link k tem mudram prstu co ktera znamena : http://www.okem.cz/zdravi/mudry.htm .. vidis Pandi, i mudrovat muzes zkusit:).
------------------

zjedušeně řečeno maj ego přesně stějně velký jak velký je jejich papírovej dům ...zakonitě příjde jeho demolice a tak pořád dokola a dokola a přítomnost je stále míjí

Nazdar Abicko .
A co ze si tak dlouho a kde byla ? A co ze tak smutne ?
A i odstavnovac koukam prodavas, co to, jak to ? Odstavnovac bych nedal pryc z domu ani nahodou ..
"Koho jste potkali, co Vam to nalhali".. ? Nebo uz jses na prane ?

Ale kdepa smutně jen koulím očima nad žabomyšíma válkama které se tam občas vedou a že si někdo dal tu práci to dlouze popsat i když nutno podotkonout že velmi trefně
no a odštavňovač mi zabírá místo ve špajzce ono toho zas tak moc nepojim a hlavně jsem na to odštavnování líná jak vandrák v červenci páč znám lepčí využití času

ale nebuj se vlka nic ... zdálky jsem vás merčila

To zase jo, Yeff je sikovnej kluk:).
A ja sem se lek, ze si prebehla na "druhou stranu", hihi .
Njn, koho by to bavilo, me sice stavit jeste bavi, i tu susinu zrecykluju, namocim a dam psejkovi nahoru na zradlo jako salat:).
Ale taky me nebavi tu potvornost potom drhnout, mas recht, to je vopruz a to mam odstredivku:).
Uz je to sila zvyku, zacinam s tim kazdy den rano, dam si sedmicku do lednicky a je to (co do energie) ta NEJ voda primo od Boha, kterou muzes popijet:).
Spokojenost co to konzumuju uz asi dva roky pravidelne, zena taky:).
Tak snad to je taky nejakej cloveci vyvoj a nejsem zas tak OT, padam, ahoj .

No ono na "druhou stranu" podle toho co se tou "druhou stranou" myslí

odšťavňovač jde do světa páč je nevyužitej a je zbytečný aby mi tam stála věc která stála 10 tis. a koukalo se na ní... tak at ještě udělá někomu službu když už byl vyroben a je plně funkční

Co je duchovní vývoj, citace z knihy "Chögyam Trungpa - Mýtus svobody a cesta meditace". Připomíná mi to lákadla svádějící jít za breathariánstvím jako za cílem, místo jít za duchovnem, jehož průvodním jevem breathariánství může být. Z vlastního dosavadního vývoje už chápu hlubokou pravdivost následujícího textu:
---------------
Dokud sledujeme duchovní přístup, který slibuje spasení, zázraky, osvobození, pak jsme svázáni "zlatým řetězem duchovnosti". Možná je krásné takový řetěz nosit, neboť je vykládaný drahokamy a zdobený rytinami, ale nicméně nás drží v pasti. Lidé si myslí, že mohou nosit zlatý řetěz pro ozdobu, aniž by je to uvěznilo, ale klamou se. Pokud je přístup ke spiritualitě založen na obohacování ega, pak je to duchovní materialismus, což není proces tvůrčí, ale sebevražedný.

Všechny sliby, které jsme slyšeli, jsou pouhým sváděním. Očekáváme, že učení vyřeší naše problémy, očekáváme, že nám poskytnou magické prostředky k zacházení se svými depresemi, agresivitou nebo sexuálními potížemi. Ale k našemu údivu začneme zjišťovat, že tomu tak není. Je velkým zklamáním uvědomit si, že na sobě a na svém utrpení musíme pracovat a nemůžeme se spoléhat na spasitele nebo na magické síly jógových technik. Je pro nás zklamáním uvědomit si, že se musíme vzdát svých očekávání, místo abychom stavěli na základech svých předpojatostí.

Musíme si dovolit zklamání, což znamená vzdát se jáství, svého úspěchu. Rádi bychom viděli, jak dosahujeme osvícení, jak nás žáci oslavují, zbožňují, zasypávají květinami, odehrávají se zázraky, země se chvěje, bohové, andělé zpívají a tak podobně. To se nikdy nestane. Dosažení osvícení je z hlediska ega naprostá smrt, smrt mého já i všeho mého, smrt pozorovatele. Je to největší a definitivní zklamání. Kráčení po duchovní cestě je bolestné. Je to stálé odmaskovávání, svlékáme masky, vrstvu po vrstvě. Je to jedna potupa za druhou.

Opakovaná zklamání nás podněcují k tomu, abychom se vzdali ctižádosti. Padáme dolů, dolů a dolů, až se dotkneme dna, až navážeme vztah se základním zdravím země. Staneme se nejpodřadnějšími z podřadných, nejmenším z malých, zrnkem písku, dokonale jednoduchým, bez očekávání. Když jsme uzemněni, není zde prostor pro snění nebo pro pošetilé podněty, naše praxe konečně začne fungovat. Začneme se učit, jak správně připravit hrnek čaje, jak kráčet rovně bez klopýtání. Náš celkový přístup k životu se stane jednodušším a přímějším. Všechna učení, která uslyšíme, nebo knihy, které budeme číst, na nás začnou působit. Přesvědčují a povzbuzují nás v tom, abychom působili jako zrnko písku, takoví jací jsme, bez očekávání a beze znění.

Slyšeli jsme mnoho příslibů, naslouchali jsme mnoha svůdným popisům exotických míst všech možných druhů, zažili jsme mnoho snů, ale z pohledu zrnka písku nás to nijak nezajímá. Jsme jenom špetkou prachu uprostřed vesmíru. Současně je naše situace velmi prostorná, velmi krásná a tvárná. Ve skutečnosti je velmi lákavá a podnětná. Když jsme zrnkem písku, pak ostatní vesmír, celý prostor, všechna místa jsou naše, neboť ničemu nepřekážíme, nic nepřeplňujeme, nic nevlastníme. Je zde úžasná otevřenost. Jsme vládci vesmíru, protože jsme zrnkem písku. Svět je velmi prostý a současně velmi důstojný a otevřený, neboť naše inspirace je založena na zklamání, které je bez ctižádosti ega.
---------------

Smlouva před vtělením
Jo Conrad, 15.3.2002
zdroj: Internet

Návod k použití života:

* §1) Obdržíte tělo. Toto tělo je nové a jedinečné. Nikdo jiný nedostane totéž tělo.

* §2) Obdržíte mozek. Může být výhodné ho používat.

* §3) Obdržíte srdce. Nejlepších výsledků dosáhnete, když se mozek a srdce používají vyváženě.

* §4) Obdržíte lekce. Nikdo jiný nedostane přesně tytéž lekce jako Vy, ani je od Vás nemůže přebrat.

* §5) Můžete dělat cokoliv chcete. Všechno, co uděláte druhým, se k Vám vrátí zpátky.

* §6) Lekce se opakuje tak dlouho, dokud se nepochopí. (I přes více vtělení.)

* §7) Tato smlouva je pro všechny stejná. Neexistují výsady, i když to někteří tvrdí. (Ručně připojené změny nemají platnost.)

* §8) Dostanete zrcadla, abyste se mohli učit. Mnohá zrcadla vypadají jako jiná těla. Jsou tu k tomu, aby Vám ukazovala, co je ve Vás.

* §9) Pokud se Vaše tělo zničí nebo přestane fungovat, dostanete nové. (Může dojít k čekacím lhůtám.)

* §10) Smlouva o vtělení vyprší teprve tehdy, když všechny lekce dospěly k uspokojivému výsledku.

* §11) Co je uspokojivé, to určujete Vy!


Užitečné pokyny a tipy:

Není cílem, mít při opuštění těla pokud možno co nejvíce peněz.

Za slávu či oblíbenost se neposkytuje žádný bonus.

Nemusíte se řídit chybami ostatních.

Pravidla tu jsou od toho, aby se přezkoumala.

Tvrzení druhých o cíli mohou svádět z cesty.

Nemůžete nic udělat špatně. Nanejvýš to může trvat déle.

Čas je iluze!

Máte přístup ke všem odpovědím přes speciální spojení ve Vašem srdci. Všechno v učebním prostoru reaguje na vyzařování srdce.

Pokusy poškodit učební prostor vedou k omezením.

Nikdo Vám nemůže odebrat zodpovědnost.

Násilí nikdy nevede k řešení.

Může být užitečné sledovat, jaké situace se opakují.

Drogy (legální i nelegální) mohou zkreslit vnímání lekcí.

Když si všichni počínají určitým způsobem, nemusí to znamenat, že to je správné. Zřídkakdy existuje jen jediné správné řešení.

Můžete podat žádost o odpuštění.

Pro nikoho neexistují zvláštní dodatky.

Jste milováni. (I když jste v Bronxu nebo v Somálsku.) Všechno ostatní je klam. Lekce jsou zvláštní příležitosti k vývoji a nemají špatné záměry.

Může být riskantní svěřit své tělo někomu jinému.

Bránit druhým ve vývoji nepřináší výhody.

Dostáváte příležitost (především v nočních hodinách) tělo opustit. Vzpomínky na zkušenosti mimo tělo se neukládají v těle, respektive v mozku.

Pohrávat si se svým tělem je Vaše právo. Pohrávat si s tělem ostatních vyžaduje jejich souhlas.

Snažit se opisovat nemá smysl!

Ten, kdo Vám nabízí životní pojištění, je podvodník.

Svévolné ukončení vtělení vede ke spoustě zbytečného papírování.

Vědecká dobrozdání a svaté knihy slouží ke zmatení.

Nejde o to být první.

Nejde o to vypadat chladně a odměřeně.

Nikdo ve Vaší situaci nevypadá lépe než vy.

Nejste jediný, kdo pochybuje o smyslu smlouvy o vtělení.

Jelikož jste s touto smlouvou souhlasili, je zbytečné stěžovat si na to, že jste tady.

Jaroslav Dušek: ZE MĚ
http://www.novebohatstvi.cz/2013/06/jar ... ze-me.html

DENNÍK ŠIALENEJ MANŽELKY S BOŽÍM KONCOM

Ako sa Iva vyrovnala s manželskou neverou

http://www.youtube.com/watch?v=c0SNg6c_LUM

Moudrosti života svámího Šivánandy

1. DOSTANETE TĚLO
Ať je milujete, nebo nenávidíte, bude vaše po celou dobu.

2. BUDETE DOSTÁVAT LEKCE
Jste ve stálé neformální škole zvané Život. Každý den budete v této škole mít příležitost se učit. Lekce můžete mít rádi, nebo si myslet, že jsou nepodstatné, nebo že jsou hloupé.

3. NEMŮŽETE CHYBOVAT, JEN SE UČIT
Růst je proces zkoušek a omylů. Experimentování. Experimenty, které se nepovedou, jsou stejně důležitou částí tohoto procesu jako ty, které se podaří.

4. LEKCE SE OPAKUJÍ, DOKUD SE NEPOUČÍTE
Každá lekce vám bude předkládána v různých formách, dokud se ji nenaučíte. Když ji zvládnete, můžete přejít k další lekci.

5. UČENÍ NIKDY NEKONČÍ
Každá část života obsahuje lekce. Dokud jste naživu, máte se co učit.

6. "TAM" NENÍ LEPŠÍ NEŽ "TADY"
Když "tam" se stane "zde", objeví se prostě jiné "tam", které bude zase vypadat lepší, než "zde".

7. OSTATNÍ LIDÉ JSOU POUZE ZRCADLY VÁS SAMÝCH
Na jiné osobě nemůžete milovat nebo nenávidět nic než to, co milujete, nebo nenávidíte v sobě.

8. JEN NA VÁS ZÁLEŽÍ, CO UDĚLÁTE ZE SVÉHO ŽIVOTA
Máte v sobě všechny zdroje a nástroje, které potřebujete. Co s nimi dokážete, záleží jen na vás.

9. ODPOVĚDI MÁTE V SOBĚ
Všechny odpovědi na otázky, které klade život, jsou ve vás. Stačí jen se dívat, naslouchat a důvěřovat.

10. VŠECHNA TATO PRAVIDLA ZAPOMENETE
Kdykoliv je budete potřebovat, vzpomenete si na ně.

Asi bych přidal ještě "Myslíte-li si že VÍTE, hluboce se MÝLÍTE".

Zjišťuji často že lidé si myslí že dosáhli poznání a porozumění, ale tím se blokují dalšímu poznání a zaseknou se na místě. Poznání "jak svět funguje" je jen klam a nikdy není skutečné a konečné. Vždy budeme přicházet do fáze, kdy se náš pohled zásadně překlopí a bylo by chyba zatvrzele se držet našeho starého pohledu.

jedna myslienka sa mi hrozne pacila co mi povedal kamarat " nikdy nerozmyslaj za druhych ludi "...

Inak s tym co pises mas pravdu... Uz som si vela krat povedal ze som dosiahol isty stav "spokojnosti" alebo poznania... A vtedy mi prisla do zivota prekazka, ktora ma naucila ze este mam pred sebou hrozne dlhu cestu

Ano tak, vždy když člověk dosáhne nějakého pocitu spokojenosti a rovnováhy, tak přijde facka která ho zas srazí a rozvíří jeho vody klidu.

No tak to známe určitě všichni........ já tomu říkám, že Vesmír nás zkouší......... a běda, když řekneme, že něco zvládáme ...... úplně stačí pomyslet, nemusíme ani mluvit a Vesmír na to: " Jo tak ty si myslíš, že zvládáš " ....... a šup, hned nás prozkouší. Furt nevím jak nad tím Vesmírem vyzrát ........ a tak když na něco pomyslím, že to nebo tamto mám zvládnuto, nebo když "ze mě něco vypadne" tak hned dodávám: " Vesmíre neposlouchej!!!"

Mně se stává, že jakmile se ukazuje že se mi něco podaří snadno nebo že něco lehce získám co by mohlo být navíc, co ani nějak moc nutně nepotřebuji (např. příchod peněz které zrovna nepotřebuji nutně), tak zaručeně to selže a nevyjde to. Dřív jsem se tomu divil, ale už jsem zjistil že je to zaručeným pravidlem a že vždy získám těžce vydřeně přesně jen právě to co nutně potřebuji a nic navíc.

Tři základní body životního vývoje:

1.- Pasivita, lidé jsou vláčeni životem, nad mnoha věcmi se rozčilují, ale nedokážou je měnit. Např. mají nemoci. Většina lidí zakončuje život v této fázi.

2.- Boj, člověk zjistí, že by mohl život měnit a pustí se do boje. To jsou např. stravovací směry a ozdravné kůry. V této fázi má sklon ostatní poučovat, protože si myslí, že "zjistil jak na to". Zpočátku to funguje a daří se věci zlepšovat. Mnoho lidí může život zakončovat v této fázi "úspěchu". Nebo to může pokračovat - časem metody přestávají fungovat a člověk zjišťuje rozporuplnosti, každému funguje něco jiného a nic nefunguje 100%. I v této fázi je v životě dost věcí, které člověka "rozčilují".

3.- Přijetí a smíření, přijetí proměnlivosti a pomíjivosti života. Člověk začne chápat, že nejen hmotné věci, ale i duševní hodnoty jsou pomíjivé. "Ozdravné metody a diety" chápe že jsou jen pomyslné změny stavu mysli, samotné metody nejsou důležité. Je vděčný za přinášené utrpení a těžkosti, protože ví, že to je cesta poznání. S ničím nebojuje, nic ho nepopuzuje a o nic neusiluje, vymizely negativní emoce jako lítost, smutek a křivda, v jeho duši je klid a mír. Neusiluje o zdraví a dobrý stav, protože automaticky (s radostí, ne jako boj) žije tak, jak je to pro něj nejlepší. Obvykle z jeho života mizí těžkosti a nemoci, protože už přestávají mít účinek výuky.