Asi bych měla nějak začít...
Na tenhle web chodím už delší dobu, ale jen jako divák. Dneska dozrál pocit to změnit.
Půsty jsme držela cca před třiceti lety docela pravidelně, citem, bez znalostí, možnosti "si o tom něco přečíst" byly dost omezené.
A teď, od ledna, v tom jedu znovu, nicméně pomaloučku a polehoučku. Protože když si o tom člověk něco nastuduje, tak získá větší respekt. Alespoň u mně to tak fungovalo (jak jsem, proboha, bez znalostí, mohla svoje tělo za mlada tak zkoušet?).
Pokusím se shrnout důvody (zdravotní), které vyústily v půstování:
Před cca 3 lety jsem si z pracovního oběda přinesla střevní problémy. Protože návštěva doktora je obecně jedna z posledních možností, tak jsem u mudra nebyla. Bylinky, dieta, životospráva a střevní problémy se umírnily, takže zlobily jen cca po 4 - 6 týdnech jednorázovou atakou. Důvěrně jsme to nazvala salmonela. O problému jsem se doktorovi zmínila při periodické prohlídce (sláva zaměstnavatelům, že přihrávají doktorům takový kšeft!), absolvovala jsem výtěr a ten byl, překvapivě, OK. Nicméně problémy přetrvávaly.
Rok na to mi uprostřed léta odrovnala masivní rýma - obě nosní dírky ucpané tak, že jsme nemohla dýchat ani polykat a byla zcela mimo provoz (běžně nestonám). A protože to začalo na dovolené v zahraničí, tak jsem doktora navštívila až po návratu - prý alergie, předepsány kortikoidy. Ač jsem jejich veliký odpůrce, tak protože jsem 14 nejedla a nespala, tak jsme se snížila k použití. Nezabraly, vysadila jsem. Po další kontrole u alergologa jsme byla odeslána na ORL s tím, že je to aespergilom (jako laik jsme to pochopila tak, že mi v dutinách vyrostla houba). Na ORL zajásali a okamžitě mi zvali na bezkrevou operaci. Nechala jsem si vylíčit, co to obnáší, a kudlu jsme odmítla.
A poslední kapka byla, když jsme si nakopla palec na noze a doktoři doporučili strhnout nehet. Taky jsme měla vlastní hlavu (to nemají rádi). Bohužel se mi do rány zabydlel nějaký patogen, a noha v nepravidelných intervalech hnisá a nechutně tleje. A, samozřejmě, od doktorů doporučeno mazat kortikoidama aniž by udělali výtěr.
A tak, když mi střevní problémy pokazily synovo maturák (blbě se obhajovalo, že to fakt nebyl alkohol), přišlo "vnuknutí" znovu zkusit půsty.
Už jsme psala - pomaloučku, polehoučku - jednodenní pravidelně dle fáze měsíce. První nic moc - bolest hlavy, únava. Dneska se na jednodenní půst vysloveně těším, nijak mi v režimu neomezuje. Jsem zvyklá se hýbat, minimálně 3 x týdně fitko nebo běh nebo kolo, a to dávám i během krátkého půstu.
A kvartálně třídenní (takže mám za sebou tři) - zatím vždycky třetí den ráno krize (velká slabost, motá se hlava). Ale je pravda, že se to zlepšuje.
Samotný půst je OK (hlad není výrazný, spíš jen pocit prázdného žaludku), trochu větší problém je návratovka. Vždycky si ji naplánuju, to docela funguje, ale jíst "řízeně" mi dělá větší problém, než nejíst vůbec....
Ale poslední mi zcela knokautovala - třetí den salát z červené řepy (běžně jím bez problémů). Velká bolest břicha, pocit "jako by se mi tam něco utrhlo" a cestovalo to střevy ven. Bolest v levém podžebří. Trvalo to cca 3 hodiny, pak se to uklidnilo. Ale od té doby nemůžu červenou řepu (bolest podžebří se opakuje) a znovu se vrátily nepravidelné jednorázové průjmy (během poslední periody mezi půsty 2x). Netuším co to je ani jak se toho zbavit. Dneska jsem dokonce zbaběle utekla z práce, k průjmu se přidala bolest žaludku.
Návratovku jedu podle PM, vcelku vyhovuje. Mám vyzkoušeno, že mi nedělají dobře zeleninové šťávy.
Na delší půst nemám koule, mimo jiné i proto, že nemám odvahu na klystýr. U těch třídenních jsme to řešila zaječickou hořkou.
A po přečtení výše uvedeného musím připustit, že k průjmu normálnímu se přidal i průjem "duševní", nějak jsme se na úvod hodně rozkecala.
Nejsem vitarián, ani vegetarián, ani jinej "ián", bez masa si život nedovedu představit. Ale na té pomyslně stravovací pyramidě je na špičce, takže minimálně (raději rybu nebo krůtí maso), ovozelo (převážně syrové) vede, běžné pečivo téměř nejím (peču si semínkový chlebík), poslední hit jsou sušené placky (na sluníčku, teď bylo ideální počasí) a doma kvašená zelenina. Takže se domnívám (možná naivně), že moje strava není až tak špatná. Dost piju (hlavně filtrovanou vodu, při půstech převážně destilku z lékárny), ale dobré vínko si neodepřu.
Co dělám blbě nebo co mám dělat lépe?

Když ne delší půst ani klystýry, zkoušela jsi šanku? Ta pročistí dobře střevní systém od nežádoucích bakterií, ale ve Tvém případě jich bude asi potřeba spíše více po sobě (např. 3x s odstupem den). A pak přidat zásadotvornou stravu (např. syrové okurky nebo šťáva z nich), která v těle vytvoří zásadité prostředí, což nemají bakterie a plísně rády. Ne trvale, lepší je střídat typy stravy, aby se v těle střídalo zásadité a kyselé prostředí (acidobazická pumpa, interval den nebo několik dnů). Je dobré přidávat i podporu klasickou medicínou, rychleji se to vyřeší - tj. např. na zánět Clotrimazol a na střevní systém probiotické kapsle. Více může ublížit strach než samotné "nepřírodní" postupy.

Průjem má dvě příčiny. Buďto infekce, to trvá dočasně. Ale zpravidla je to obrana těla před zanešením odpadem a tedy přímý důsledek přejídání. Po půstech začínají být střeva citlivá, vnímavá na přejídání a brání se.
Problémy jako rýma, ucpaný nos, záněty svědčí o zaneseném těle, které se začalo půstem čistit.
Jakýkoliv problém se žaludkem nebo se střevy je třeba ihned vyhladovět dokud nepřejde. Jak jste na tom s váhou, máte z čeho brát?

S šankou koketuju, řekněme, že čekám na "ideální domácí podmínky" - o víkendu nebudu muset dělat správce domu ani kuchařku, tak se to skoro nabízí. Probiotika i syrovou okurku vyzkouším. S Clotrimazolem počkám, teď mažu nohu nimbovým olejem (smrdí jak bolavá noha) a vizuálně to vypadá dobře, musím zaklepat... Vyzkoušela jsem leccos, vždy jen s dočasným výsledkem.
Díky za radu, dám pak vědět výsledek.

Citem bych řekla infekce, ve srovnáním se svým okolím jím docela málo (že by scvrklý žaludek?). "Naučit se poslouchat vlastní tělo" po tom, co člověk leta fungoval "normálně" (myšleno většinově) v rámci stávajícího systému nebude jen tak, že...
Váha - odhaduju pod 60 kg. Doma ji nemáme, poslední převážení cca 4 měsíce zpět rovných 60. A podle oblečení ještě nějaké sádlíčko ubylo. Doplňuju, že krom těhotenství jsem si od puberty držela 56 přes zimu, 54 v létě tak nějak samovolně, pak přestala ta zimní kila na jaře mizet a loňská váha byla 62 (osobní maximálka). Vedlejší (a ne úplně chtěný) účinek půstů byl mírný pokles váhy. Kdysi mi nějaký výživový poradce "spočítal", že s ohledem na kostru a další mám ideální váhu 58 kg.
Soukromý postřeh - když ženská přibere, tak to začne na břichu a zadku, když zhubne, tak se první propadnou tváře a zmenší prsa, břicho i zadek zůstane. Po půstech to jde dolů "rovnoměrně"...
Zítra je úplněk, půst byl v plánu...
Díky.

Otázka je kolik jí vaše okolí. Scvrklý žaludek neexistuje, prázdný žaludek by měl bez problémů pobrat hrst jídla. Pokud ne, tak je něco buďto s trávením špatně anebo s jídlem (třeba laktóza).

Jakoze mineralku behem pustu ?
To si nejsem tak uplne jisty, jestli je toto zrovna idealni voda a nezpusobi spis "brutalni dietu" misto pustu .

Jeste jeden dotaz - kde jsi vycetla ("koho jste potkali, co vam to nalhali?" ), ze k delsimu pustu nutne potrebujes klistyry ?

Klystýry se obecně doporučujou, tedy alespoň já to tak pochopila (že by blbě?) - čistá střeva nedetoxikují organismus. Takže zaječická hořká na startu místo klysýru (u třídenních půstů, jedničky ne), pak jen voda - převážně destilka (šikovnou lékárnu mám vedle práce) nebo filtrované voda.
Někdy bych ráda sedmičku, ale na to musím někam vyexpedovat ty dva, co mám doma na vládní návštěvě, neb vařit teplé večeře bez ochutnání tedy zrovna moc nejde. Překvapivě mi ale nevadí samotné vaření ani vůně a mám problém jen s tím, že nevím, jestli je výsledný produkt poživatelný. A protože fakt vařím a neohřívám polotovary, tak to musím prostě ochutit a to "vod voka" tedy moc nejde. Respektive ta jídle, kde to jde, se rychle vyčerpají... Obecně platí pravidlo, že když nejím, tak má rodina hody. V nějakých komentářích na webu jsem četla, že není výjimečné si číst recepty a tak. Asi to funguje...

Neměl by být problém jídlo ochutnat, ale nepolykat a vyplivnout a vypláchnout si pusu.

Pando, je neco lepsiho nez chutnat a plivat, u nas zena uvari jidlo a zahulaka na me : "Pojd si to dochutit jak chces" a to i kdyz nepustujem:).
Cize at si to vladni cinitele dochuti dle vlastni libosti .

K te vode, jasneze destilka je nejlepsi voda na pust, ale vyhovi i dobra kohoutkova, nebo dobra RO, u mineralek uz si nejsem uplne jisty:).
Lidi toho nadoporucujou (kdyz nejde o ne) .. nekdo si kape citron do vody (totalni nesmysl a "zabiti" pustu, silena dieta), klistyry pri pustu nepotrebujes:).
Pokud cistis "shora" je to nejucinnejsi, ale me kdysi klistyr pri pustu natolik vycucnul z energie, ze jsem to uz pak dal ani nezkousel, jen mimo pusty:).

Shrnuto - nekomu sedi, nekomu nesedi, vubec lepsi volba je "odlehcovaci" jidlo pred pustem (= malo a lehke, zeleninka, ovocicko apod.).
On se nekdo do posledka cpe snyclama, grilovackou a Buh vi jakym jeste bordelem a pak si nemuze klistyr (a tzv. cisty streva) vynychvalit, logika, ze jo:).
Cize lepsi odlehcovat pred pustem a i treba tou horkou kdyz splni ucel, ale jen do startu, po startu uz bych to s mineralkou nepokousel:).

Jinak cvicit, cvicit a zase cvicit - malo, ale cvicit PRAVIDELNE DENNE (omluvenka jen kdyz padaji shury cely povozy i s konma a vozkou), pak ma pust prubeh "eňo - ňuňo", ted zrovna na sobe pacham pokus rovnez po letech a par delsich pustech:) .
Jedu od 5. srpna patecni jednicky s rozdilnymi stavy v sobotu v navratovce a je to teprve cca 14 dni co prubezne cvicim (drepy, kliky a tyhlety blbiny, behani si zatim netroufam kvuli dechu) a dnesni "navratovka" uz kupodivu bez vetsi dusnosti a bez mzitek pred ocima a slabosti v nohach:).

Uz jsem se jeden cas lekal, ze jsem v pasti a neprodycham se dal, nez za 1 a 3, no .. vostuda jako remen a pruser kdybych potreboval neco zase poresit:) .
Cize vsem lenochum (sebe nevyjimaje) znova a dokola stara a osvedcena zkusenost .. CVICIT, CVICIT, CVICIT ! a dostanete se dal nez jste kdy tusili !:)
A samoze neni zase nad zkusenost vlastni:).

To by u nás nefungovalo - já umím říct jen "nechutná mi to, ale netuším co s tím".

Asi tak... maximálně "asi to chce přisolit?" A protože jeden miluje ostré a druhý ne, tak to musím vždy pečlivě doladit.
Varianta ochutnat/vyplivnout mi taky napadla, ale mám strach, že se ze zvyku zapomenu a spolknu, čímž celou svou snahu pošlu do háje...
Jsou prostě rozmazlený (pracuju na změně, ale je to na dlouho) a platí, jak si kdo ustele, tak si lehne, v příštím životě si musím dát bacha.

Já zrovna půstuju a vařím přitom rodině a prostě vařím jídla, co jdou chutit od oka (zas to není tak dlouhá doba a půst je pro mě důležitý a proto žádám rodinu o pochopení a toto drobné omezení - ale teda mám muže a děti 5 a 2 roky ). Připadně, přizvu muže, ať si to ochutná a dochutí v průběhu, pokud je doma. Chutnat a vyplivovat přímo při půstu si netroufám (bojím se, aby se to nedostalo do žaludku a byl by konec půstu - alespoň jsem to tak pochopila, ale jsem začátečník), ale v návratovce už to asi dělat budu.

Tzv. dětskou stravu bych asi taky dala od oka, ale ne u všeho to jde. Do hry vstupuje i ryze ženská vlastnost "doškrábnout talíř či misku, olíznout použitou lžíci tak", nebo tímhle syndromem hospodyňky trpím jen já?
Krizová vychytávka je "uvařit cestou z práce" - u nás vede pizza (výbornou pizzetérii mám ideálně cestou z práce, vozí si čerstvé suroviny z Itálie), ale leze to do dost peněz, takže to chlapci mají jen za zásluhy.
Poslední dobou i ta obyčejná sůl solí pokaždý jinak a o kvalitě vody, co teče z kohoutu nemluvě (a to nejsem z Brna).

Tak jo, absolvovala jsem svou první šanku. Průběh mi trochu překvapil (mile, čekala jsem větší "nepohodu") - pít slanou vodu nedělalo problém, vnímala jsem "pohyb vody", vše se rozjelo po čtvrté skleničce, po dalších čtyřech čistá voda, po cvicích žádná únava.
Nicméně sajrajtu moc nevyteklo. Takže buď mám vnitřnosti jako mimino (což je asi blbost, přiznávám, že "cet" narozeniny už neslavím) nebo to opravdu chce vícero opakování. Druhé kolo dám zítra, ale netuším, zda je to reálné i v rámci běžného pracovního dne, uvidím...
Okurky čekají v lednici.

Hrst jídla je OK, běžné porce v restauraci většinou nedojídám, tzv. hotovky jo (ale zase je to většinou jídlo mimo můj výběr). Řekla bych, že mi k běžnému jídlu stačí 1 rohlík s něčím, ale protože jsem rohlík neměla ani nepamatuju, tak bych vlastně kecala. Ale objem sedí - střední banán nebo jablko, 2 naběračky polívky, 2 knedlíky (u tchýně mi neminou, jinak omáčky a knedlíky nejím, holt společenské konvence).
Spíš mám obavy z nějaké nesnášenlivosti - lepek, laktóza? Běžné pečivo nejím, ale lepku se řízeně nevyhýbám (třeba Pangamin občas zobnu), mlíko nepiju (vedlejší produkt půstů je absolutní nepotřeba kafe, bez kterého jsem dřív fakt nefungovala, zcela nahrazen zeleným čajem), ale jogurty si doma dělám.

Holky buďte v klidu s vařením, normálka jsem vařila jen si člověk musí být vědom že je v půstu čili uvědomování si sama sebe jinými slovy být při tom a ne se myslí poflakovat už u nádobí, když ještě míchám omáčku v hrnci. pak neolízneš lžíci a když ochutnáš nespolkneš
co se týče klystýrů pokud nemáte silné bolesti hlavy, nedělejte je (ačkoliv je to na Vás) a pokud ano tak mimo půst. Jak říká Cef lidi toho napovídaj hlavně když nejde o ně.
Není pravda čistá střeva nedetoxikují organismus už logiky věco vyplývá že právě naopak... čísté a dobře osídlené střevo reaguje lépe než zanešené, ale klystýr v půstu je pust od spoda. Dášli klystýr v půstu může tě přestat bolet hlava ale sebereš tělu výživu pro delší půst. A ještě Tě to stojí spoustu energie.

Pando, existuji maly pytlicky uplne ve vsech marketech s potrevinama, koreni se jim rika (s glutamatem ale nebrat, to znas, ne) )) .

Jsem takhle malem poslal do haje predminuly patecni pust pri prochazce po zahrade, malem jsem automatickky sezral ostruzinu, to je fakt celkem narez se nezapomenout .

Jak vidno neni jen ma zkusenost .

Když už by se to stalo, tak to není ještě tragédie. Způsobí to sice problémy (trávení trochu zjančí, v psychice se objeví silné nutkání půst skončit, může se objevit i nevolnost), ale dá se to ještě ustát a v půstu pokračovat. Neznamená to, že by se organismus skokem přepnul z půstu na jídlo.

Tady bych si dovolil s Tvoji benevolenci nesouhlasit, organizmus z toho naopak bude jelen:).
Ma pravdu, byla by vecna skoda predchazejiciho usili, pust jako celek by sel do kytek a pocitala by znovu:).
Byl by to jakysi paskvil, neumim vysvetlit proc, ale mam to tak proste pocitove uvnitr nastaveno:) .

Nejde o "rekordy" jak nekdy nekde nejaky blbeckove delaji pritrouble narazky na PM skolu a pod., jde o princip - uhnes jednou, uhnes pokazdy, chyba !:)
A zase naopak, projdes jednou, projdes pokazdy (mysleno obecne jakymikoliv potizemi) .
Ta cisla, kdyz zacnes poctive studovat stare duchovni veci (posvatna geometrie apod.) si nikdo z prstu rozhodne nevycucnul .

klystýr v pustu nepoužívám neb jsem se k němu dostala až po 40, ale vyzkoušela jsem mimo pust i na začátku půstu. Když už ho použít tak před půstem a taky ne hned před ním. Klystýrem se do střev dostane větší množství vody než je přirozený stav a tu pak střevo natáhne i když ji spolu se stolicí většinu vypustí. Hodně rozvíří bakterie a plísně ve střevě a tělo s tím musí pak pracovat, aby se hodilo do rovnováhy na úkor jiného problému.
Prostě jednoduše řečeno člověk tam zas cpe hlavu a hledá zkratky místo toho aby nechal inteligentní tělo pracovat. Je pravda že někomu kdo je hodně zanešený to může ulevit, ale klystýrovat obden nebo denně v pustu je nesmysl. A pro delší pust pokud nejsou rozjeteé čakry může být i následně stopkou. Pust je přirozenost čištění zhora dolů.

Klystýrovat denně nebo obden při půstu je opravdu nesmysl. Není potřeba vůbec, ale na druhou stranu pokud sníte před půstem delším jak 3 dny nikoliv zeleninu ale dvojitý řízek nebo vepřový koleno, tak půst bez klystýru nedáte. Až se zbytky jídla začnou ve vás rozkládat, vezme vám to energii.

Moji milí guruové, díky za rady a podněty!
Aktuální info - po dvou šankách (a možná objevuju Ameriku...) mám zcela nečekaně citlivé ruce na energie. "Plesnivý" palec a občas pobolívající levé podžebří jsem si dala do souvislostí s meridiánem sleziny. Úplně náhodou mi "přišla na mysl" prstová jóga, na netu jsem si našla mudru pro slezinu a při prvním "použití" jsem měla pocit, že se mi špičky prstů rozsvítí - brněly, šlo z nich teplo, skoro jsem se reakce lekla. Po cca 4 dnech používání už cítím při použití mudry "jen" intenzivní proudění energie a levé podžebří za tu dobu nebolelo, palec se plaší dle vlastního harmonogramu jehož systém jen nevypozorovala, takže netuším, zda je nějak ovlivněn..... Při použití jiných muder cítím slabou energii, tohle byla ve srovnání s tím úplná darda. Dokonce cítím občas energii i během normálního fungování a to po celých dlaních. Podotýkám, že dřív třeba při proutkaření jsem byla úplně bez reakce a necítila jsem nic, resp. nikdy jsme s energií nijak nepracovala, žádné Reiky ani jiné zasvěcení nemám.

Štěpánko vše jsou jen průvodní jevy a reakce těla na odblokovanou energii. Jsou různé další schopnosti které budeš objevovat, zjeví se spontáně nebo taky zmizí. Otázka je co s nimi uděláš, jestli to budeš brát jako projev a půjdeš dál a nebudeš si toho všímat nebo to začneš k něčemu využívat.

Tak tomu aspon rikam skok od plotny rovnou k uvolnene energii ) ..

Rozumím, jen mi dost překvapila intenzita... a dál se uvidí. Mám tu vedle sebe malý krystal z Brazílie, doma ho mám dlouho téměř bez jakékoliv péče, takže by měl být úplně bez energie, a cítím, jak fouká, docela dost.
Řekněme, že s fyzickými projevy si "vím rady", ale tohle je pro mě nezvyklé, nečekané i nereálné (i když - co je to realita?), prostě tak trochu přes čáru.... a musím se v tom najít.

Plotnu ale obsluhovat umím, tady se ztrácím... a "správná" kuchařka neexistuje.

To se stává že tě překvapí některé projevy odblokované energie.

Osobně doporučuji moc o tom nepřemýšlet nepitvat ... mysl skutečně vytvoří cokoliv.