Taky ještě pamatuju ty násilně vsunutý komentáře, třeba dějepis. I by to bylo čtivý a najednou odstavec: Jedině bolševická strana si uvědomila ... a nevěděl jsi která bije přesto že jsi politiku neřešil Naštěstí to bylo v době kdy nám učitel řekl co si máme vyškrtat a nečíst.
4 na vízu jo? Pravda že známky měly přímou úměru podle toho jak učivo bavilo.

Jooo, i stolicka se semo tamo objevila, jsem byval flegmos jako krava jako pubescent .
Koukam Te "bolsevici" taky jeste stihli postihnout v knizkach, aspon vidis ze nekecam z hladu .

Za čtyřku na vízu by mě otec přerazil.

Vsak me taky si na ty jelita na prdeli pamatuju jeste porad (a zakaz kola, motorky, uplne vseho venku, jen cistit boty, nadobi a tak, hruza) .
Zaracha byl nejvic svinskej trest, ten jsem nerozdejchaval dlouho, 14 dni zaracha byl tezkej zalar pro fakana, strasne dlouhy a umorny .
Ale ucinny:).

14 dní zaracha, to je síla.

Cefe, a ty si dával svým dětem zaracha? Už jsem nad tím několikrát přemýšlela, jeslti budu opakovat při výchově stejný metody, chyby, které aplikovali rodiče na mě nebo budu schopná je řešit jinak. Člověk má některé vzorce chování od rodičů tak zažitý, že se jim pak těžko brání.

Rodič by měl být autoritou, ale současně přítelem. Neměl by vystupovat v roli "na opačné straně". Když trest, tak by měly děti chápat proč. A i to, že je to trest spravedlivý, měly by ho dokonce přijmout. "Promlouvání do duše" bývá často nejtěžším trestem (a také nejúčinnějším).

Mirku, v pubertě je "promlouvání do duše" tím nejlepším trestem, protože jsem nad tím vždycky mávla rukou . Člověk má všechno v pubertě na háku, takže trest bez počítače byl pro mě mnohem horší

Ale samozřejmě chápu jak to myslíš a mělo by to tak být.

Tak to jsi byl Pandi citlivka. Většina pubošů na to s.re jak na ten Sábin oblíbenej placatej kámen...
Kecičky naší tetičky...

Nám táta promlouval do duše lámáním vařeček o naší zadnici.

Pro mne bylo právě to promlouvání do duše nejhorším, protože mě to hodně otravovalo, už jsem si přál "raději mi dej facku, ale už s tím dej pokoj!" Ale výsledně po letech jsem musel uznat, že mi tyto tresty daly nejvíce, protože mi vysvětlily, pochopil jsem proč jsem neměl udělat to co jsem udělal. Je to podobné jako s kapesným - jedna možnost je mít pevná pravidla a tresty, dávat dětem stanovené částky kapesného. Druhá možnost je mluvit s dětmi otevřeně a rovnocenně, aby chápaly a respektovaly. Já nedostával kapesné od rodičů, protože vždy když jsem chtěl peníze, tak jsem je dostal. Všechno založené na důvěře - rodiče věděly, že budu poctivý a nezneužiju to. Znal jsem finanční situaci naší rodiny a proto jsem spíše šetřil. Rovnocennou domluvu kladu mnohem výš než tresty a zákazy bez vysvětlování a respektu.

Protože mezi rodiči a dětmi nebyl vypěstovaný ten správný respekt. To vidím na většině rodičů u malých dětí - neustále je okřikují, ale nic z toho, děti si stejně dělají co chtějí. Protože rodiče nemají osobnost, přirozenou autoritu, jsou jako papiňák který prská a nic z toho.

Já byla hodně bitá, ani nechci vzpomínat. A to jsem nebyla problémové dítě, to bylo spíš okolnostmi- neuspořádaný život rodičů, kteří si to na mně vylévali...

Musíme doufat, že než přijdou děti do puberty, že už budou mít od nás vštípený základy slušnýho chování. Pak už je snad ani ta blbá parta nerozhází až tak moc.

No stejně jsem na sebe zvědavá až jednou přijdou holky s piercingem v pupíku nebo s kérkou...doufám, že v té době už budu mít za sebou několik čtyřicetidenních půsů a budu tak nad věcí, že jim to i pochválím

Já naštěstí bita nebyla, jen jednou si pamatuju, že jsem dosatla nařezáno na zadek. Doteď si pamatuju ten pocit, kterej jsem potom měla, že jsem rodiče za to fakt nenáviděla.
Takže doufám, že u holek tohle ukočíruju a bít je nebudu.

Mirku, s tím věčným okřikováním dětí máš naprostou pravdu. Já nechávám holky "žít", netrvám na blbostech jako hodně mamin. Ale za to vědí, že když už jim něco řeknu, že na tom opravdu trvám a musí to splnit.

Přesně tak, právě tohle většina rodičů nedělá.

Je fakt že jsme to někdy měli taky drsný, ale rodiče pro nás na druhou stranu udělali hodně. A díky tomu že táta dokázal zvládnout podnik o několika stech zaměstnanců tak dokázal částečně zvládnout i vlastní děti.

Znám ženský co si řekly, že ony nikdy děti bít nebudou. No a vyrostli jim z nich pěkně rozmazlený frackové.

Petře, jde použít spoustu jiných výchovných metod. Mě bití přijde (zatím) jako situace, kdy rodič nezvládne svoje emoce a potřebuje se vybít.
Nebo máš pocit, že tě to bití v něčem posunulo? Že kdyby ti dával jiné tresty místo bití, že by to nebylo lepší?

Možná že by to šlo jinak, ale taky otázka jak to kdo dokáže. Fakt je, že se se sestrou o sebe dokážem postarat, problém hledáme především sami v sobě a na nic si nestěžujeme.
Taky myslím, že pro nás rodiče dělali co uměli a věnovali nám hodně času.
Malý děti se bít nemají, to je jasný. Nám pak v pubertě spíš táta řekl ať si najdem vlastní bydlení, že nám na něj přispěje dokud nedostudujem.

Petře, a vaši samostatnost přisuzuješ bití? To mi připadá přitažený za vlasy

Už si to rozvedl, dobrá, nebudeme se v tom pitvat

To neříkám. Ale za nás nikdo moc problémy neřešil. Učitel byl zástupcem rodičů a běda když jsem si na nějakýho stěžoval. Taky že by se s náma rodiče nějak učili a vtloukali nám něco do hlavy? Spíš řekli ať se sami naučíme hledat informace.
No když jsme to jako puberťáci s držkováním přeháněli tak to doma nikdo nebral.

Ad polemika ohledne telesnych trestu. Deti jsou jako psi. Je treba jim udelat podmineny reflex a respekt z programovacich nastroju jako jsou vareky, hadice atd.

Ja dostaval taky obcas po cuni, kdyz jsem udelal prusery (a ze jich bylo).

Jenze ja byl vzdy rebel a delal si co chtel, takze na me moc veci neplatilo a vzhledem k tomu. Ze ma telesna schranka zvlada extremni zatizeni, tak postupem casu boleli rodice ruce a bylo zlamano spousty varech Nakonec telesne tresty vzdali a otec mel uz i respekt ze me, misto naopak

Co vidim na vychove dcerky moji sestrenice, tak ta by prave obcas potrebovala rucni prepocitani. Jelikoz ji jeji matka nezvlada a chybi tam otec ktery by ji srovnal.

Ale to uz se tu taky resilo. Rozmazlovani deti maminkami a "strach" ze "zlych" otcu Ale je fakt, ze asi vetsina nema rozumne rodice bohuzel. Takze nasi me nechavali v podstate delat co jsem chtel a jen se me snazili drzet v nejakych rozumnych kolejich.

A vyrostl ze me stejne pekny spratek a rebel To je ta krasa vychovy. Jak si rodice maluji jake jejich deti budou a jak budou lepsi jako oni. Z psychologickeho hlediska je klasika, ze vychova nezralych rodicu je na zaklade jejich nedostatku. Vsechny chyby co udelali se snazi reflektovat na svych detech. Deti zase v zadnem pripade nechteji byt jako jejich rodice az se tim ve finale stanou.

Dospeli clovek je zrcadlem sveho detstvi. To co mu chybelo v detstvi si kompenzuje v dospelosti az se dostane do zacarovaneho kruhu. Priklad krasne zenske, zmalovane jako obrazy od Picassa si tim kompenzuji utlacovani v detstvi, kdy jim rikali vischni jak jsou na nic a skaredi. V dospelosti chteji byt stredem pozornosti, trpici paranoii stredu pozornosti.

Nebo chlapci co byli v mladi biti. V zadnem pripade nechteji byt takovy jako jeho otec, az se tim stanou a jeste v horsim meritku.

Nejlepsi filozofie je to mit vsecko tak trosku v pi*i Protoze z blbce chytreho neudelas. A cim vic se snazis nekoho nutit, tim vice opacneho efektu dosahnes

_________________
"Scio me nihil scire or scio me nescire." -- Socrates

"Kde je vůle, tam je i cesta." -- Gaston Rébuffat

"In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas."

Hajes to je na mě překombinovaný. Je fakt že často rodiče dětem připisují vlastní chyby. A jasně že nemůžeš někoho nutit ke tvýmu vzorci chování, jaký považuješ ty za správný. Ale dětem se musí dát nějaký pravidla, meze, který nesmí překročit. Jinak z nich budou frackové a budižkničemové.

Tezko rict, ono to mas jak s jidlem. Kazdemu sedi neco jineho.

Na me treba nic neplati. Nasi me slibovali veci, snazili se me motivat. Ale ja sel vzdy svou vnitrni cestou.

Ono je to spis o rovnovaze.

Kdyz das detem prilis volnosti, jsou z nich samorosti a spratci.

Kdyz das detem limity a meze, tak jsou z nich rozmazleni spratci co ziji ve stinu rodicu do smrti. Jsou z nich ovce.

Takze asi neco mezi.

_________________
"Scio me nihil scire or scio me nescire." -- Socrates

"Kde je vůle, tam je i cesta." -- Gaston Rébuffat

"In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas."

Vzdycky je to o tom "neco mezi", uplne ve vsem a umeni je pak to mezi trefit .
Rozumny chlap+rozumna zenska maji zakladni predpoklady k tomu aby to v rodine trefili uz jen tim ze tam jsou.

Vis jak to je v praxi Deti chteji mit deti. Deti co nezvladaji sami sebe a chteji mit deti. Lidi do 30 let nemaji rozum. Vetsina ten rozum nebude mit nikdy. To je krasa Matrixu

_________________
"Scio me nihil scire or scio me nescire." -- Socrates

"Kde je vůle, tam je i cesta." -- Gaston Rébuffat

"In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas."

To je fakt, muj tata kdyz jsme oznamili kdysi radostnou zvest prohalsil v nejakym hnuti mysli : "Jeje, tak mate aspon novou hracku".
A bylo .

To je ovšem fakt. No comment.