Musí to být moloděc, eskymák nebo absolutní blázen … tak nějak zněly novinové titulky počátkem letošního února když jistý novinář přenocoval v záhrabu na Kvildě v bezmála 40ti pod nulou.
Nedalo mi to v únoru nezbalit spacák a jít to taky vyzkoušet když předpověď hlásila pod -40°C.

Založil jsem toto téma protože sem patří, možná tu budu za blázna, možná za naprostého exota ale to je normálka, nevadí. A třeba se najde někdo koho to osloví.

Před časem běžel v televizi pořad o tom, jak lékaři prováděli výzkum na horolezcích v nadmořské výšce 7500 m.n.m., ohledně obsahu kyslíku v krvi. Naprostým šokem bylo, že horolezci měli v krvi méně kyslíku nežli lidé, kteří v nemocnicích umírají na nedostatek kyslíku v krvi. A ti horolezci nejen že žili ale ještě byli schopni absolvovat náročné výstupy.

Naskýtá se otázka. Jak to dělají? Jídlo do sebe téměř nedostanou, kyslíku že by normální člověk umřel – není tedy možné efektivně spalovat tukové zásoby. Že by energie z prány?

Tyto “pro někoho extrémní“ výkony v hlubokém mrazu jsou v podstatě půstem. Kdo zvládne půst, zvládne i horolezectví. Při tom je běžný výdej energie přes 10 000 kcal za 24 hodin. Totéž vydáme běžně za 5 dní při normální činnosti a jídle. Při fyzický zátěži je téměř nemožné do sebe dostat jídlo, žaludek ho nepobere.

Jak na to?

Ohledně přežití v extrémních podmínkách je to jednoduchý. Pro toho kdo je zvyklý na sport a zvládá bez problémů vícedenní půsty je to v podstatě brnkačka, za zimu se v Čechách naučí to co jiný nezvládne za celý život. Jde jen o to naučit se chránit před živly. Mrazem, větrem, sněhem, sluncem, suchem. Jak na to psát nebudu, to bych případné zájemce ochudil o možnost objevit to sám(a). Tady rozhodně neplatí že by byl někdo takový tvrďák aby byl schopen odolávat mrazu větru bez patřičného vybavení a znalostí. Naopak se mi u spolucestujících stává že trénovaní chlapi ve své nadutosti nadsamců podcení situaci a ve vánici v noci při prvním problému utečou do bezpečí nejbližší horský chaty, zatímco ženy to zvládnou venku přes noc až do rána.

Takže:
1. Nejdůležitější je lidský duch a schopnost improvizace. Zkrátka mít pod čepicí. Co je platný ego, když v kritický situaci kdy mi zbývá pár minut do zmrznutí přestanu přemýšlet (ačkoliv mám vše potřebný vybavení po ruce v batohu) a myslím jen na útěk do bezpečí. To když je daleko tak je průšvih a konečná.
2. Na druhém místě důležitosti jsou znalosti, zkušenosti a dovednosti.
3. Fyzická kondice a otužilost. Tady nutno poznamenat, že sportovci rozhodně nejsou otužilci. Míra otužilosti jak dokázáno je přímo úměrná vrstvě podkožního tuku. (To bych se svými 8% tuku už musel dávno zmrznout. Naštěstí se to dá dohnat oblečením.)
4. Vybavení. V současné době se bohužel horolezectví stává jen a pouze byznysem a prodejem drahého vybavení. Kde jsou doby kdy si horolezec nechal u místního kováře ukovat cepín a mačky, oblíknul svetr a vydal se do hor. To bylo hrdinství.
Že je luxusní drahý vybavení zbytečností jsem si ověřil letos v zimě na Kvildě s oblečením posbíraným doma ve skříni, spacákem za cca 1000 Kč z Glóbusu a plachtou z a 80 Kč z Obi. Teplota šla pod -35°C a není to problém.

A proč to všechno absolvovat, když můžu místo toho sedět doma v bezpečí obýváku? No to si musí každý přebrat. Pro mě je to vedle půstu nejúčinnější způsob k probuzení energie. A to souznění s přírodou a boj s živlem si nelze nechat ujít!

A ještě jedna věc – nevydávejte se na výpravu s někým kdo si stěžuje na nepohodlí. Nestojí to za to, takový člověk není přínosem vám ani sobě, je jen přítěží. Nevadí pokud by byl pomalejší, pokud dělá co může stojí za to jít s ním a přizpůsobit se mu. Ale v zásadě každý sám za sebe. Ideální přístup je co mají drsní seveřani, kteří si neřeknou o pomoc dokud opravdu nevidí problém který nezvládnou. Potom kdo je v dosahu neváhá s pomocí ani vteřinu, ví že žádost je skutečně oprávněná.

Kdo by měl zájem a cítí se na to, může se někdy přidat. Vždy je čemu se vzájemně naučit.

Zesilel nacisto .. bydli v mrazaku i s teplomerem

Ja tu svoji zenu postupne "zkrotil" na 19° pres celou zimu s tim at s oblece lehky svetrik, kdyz sedi a cumi do TV a fusekle, anebo si zacvici, ze to je lacinsi zpusob topeni pri dnesnich cenach (a bude hur):).
Kdyz ma namitky tak ji reknu at jde chvili na spacir na mraz a pak ji bude po navratu zarucene horko.
Ale ze temer nemarodi v zime to si libuje a neprotestuje tolik uz (nejsou tak ostre prechody teplo - zima).
Oni lidi topi na 22°C a vic a je jim zima, jsou zmlsany, mas pravdu .

Brr, u vás bych nechtěl bydlet.

Tak to jses potom stejny mekkys jako vetsina mekkysu, hehe .. sup s Tebou hezky na mraz a pak do hezkych teplych 19°.
A hezky nekolik cyklu takto a byl bys vylecenej hned z chozeni po byte v zime v trenclich a vasilu.
A jak by sis potom liboval a chrochtal blahem ze mas 19°C .

Já to mám obráceně, stahuju termostat, přítel ho nastavuje výš. Mně přesně vyhovuje teplota kolem 18-19st. Jak je to víc, připadá mi přetopeno. Když se ke mně přítel přistěhoval, také na mne vybalil svých 23st. Uhrála jsem to na 22, další rok na 21, pod 20 ho nemůžu přemluvit... Ale aspoň něco, dobré dva stupně... Na účtu je to znát, i když se cena stále zvyšuje. To byl také dost pádný konkrétní argument. Zkus to přes úspory, to většinou zabere

Úspory - v paneláku je výhoda, že lidi obvykle dost topí a tak to vyhřeje i sousedy. My v zimě v bytě netopíme, díky sousedům teplota většinou neklesne pod 20. A když běží celý den 2 počítače tak ty místnost vytopí na takových 23.

Sranda je, ze teplota doma vyleze o blbe 2 stupne -10%, ale ucty vylezou o 20-30% podle konstrukce (zatepleni) baraku. Ma pravdu Lenuska, je to citit na srajtofli a jak !
Rikam porad, ze lacinsi je se doma prioblect a ubrat na termostatu:).
----------------
Pandi, Ty jses prizivnik:))) nechas se teplem sponzorovat od sousedu .
"To by se melo Velebnsti prasknout":).

Jo to je výhoda paneláku, je možný nechat se topit od sousedů - anebo taky naopak.

Ale když jsme u tý teploty, držme se sportu. Jaká je ideální teplota přímo na kůži, na kterou se dimenzují spacáky a oblečení?
+28
Tedy teoreticky pro teplotu -28 potřebuju jen 2x víc oblečení než pro 0 stupňů. Prakticky je ale nutná rezerva, protože při -28 když to neodhadnu, je omrznutí rychlý. Stačí navlhnutí a je vystaráno.
A za 2., oblečení nehřeje, jen izoluje. Teplota uvnitř je přímo úměrná tepelnýmu výkonu těla. ... No na to doplatili Němci před Moskvou když došlo jídlo a vnitřní topení zesláblo.

Hihihi, jsem si ted imaginoval, jak jsou vychcani vsici. A vsici nakonec zamrznou jako Broucci i s panelakem ..

Kdepak, nezamrznou, vzniknul by tak ideální případ ekologickýho domu s nulovými náklady na vytápění. Jenomže naše drahý polovičky nám to stejně nedovolí.

K přežití v divočině budeme potřebovat patřičné vybavení. Buďto si ho můžeme koupit (pokud ho vůbec seženeme), nebo si ho vyrobíme z toho co dům dal. V druhém případě z něho budeme mít o to větší radost, že je to náš vlastní umělecký výrobek.

Některý věci si můžeme vcelku snadno vykovat. Výheň si vyrobíme ze starého zahradního grilu, kusu plechu a horkovzdušné pistole, jako kovadlina poslouží kus kolejnice ze šrotiště, kladivo doma většinou každý má. Kovářské uhlí netřeba, stačí dřevěné na grilování.

Obr.1 Výheň ze zahradního grilu – v pravo dole je improvizovaná trubka do který se upevní horkovzdušná pistole.

Chce to jen trochu fantazie a zručnosti, je třeba fungovat tak trochu jako MacGiver. Kovářství není vůbec nic těžkýho. Pro začátek můžeme zkusit vykovat nůž.

Jako surovina nám poslouží kus žebírkové oceli (roxoru) jaká se používá do betonu. Je docela dobře kalitelná, ale zas ne tolik aby při kalení do vody praskala. Nožíř by vám sice řekl že je to mizerný materiál, ale co by za takový v době železné dali.

Postup je jednoduchý. Rozžhavit ve výhni do oranžova a na kovadlině kladivem rozmlátit na placku. Ocel rychle chladne, je třeba nahřát na oranžovo a několika údery rozklepat atd. Po té co je správná tloušťka, ořízneme flexou na správný tvar čepele a jemně dokováme ostří.

Chce to nebát se odletujících jisker z výhně a něco vydržet.

Kalení: je nejdůležitější částí výroby. Při nahřívání ve výhni musí být ostřím svisle, jinek se nůž ohne. Když čepel svítí světle oranžově, rychle vložíme do kbelíku s vodou. Nenahřívat zbytečně dlouho, jinak ocel propálíme.

Popouštění: čepel je teď tvrdá ale křehká. Tuto vadu odstraníme zapečením v troubě po dobu jedné hodiny na 250°C.

Pokud nám byl Hefaistos nakloněn, výrobek bude vypadat asi takto:

Obr.2 Vlastnoručně vykovaný nůž (bohužel nejsem kovář, je to první pokus)

Celý proces nám zabere asi den studia kovařiny a den výroby výhně a nože. Před výrobou je třeba si v duchu projít celý postup výroby a vzhled finálního výrobku.

Takováto výroba je dobrý trénink, při pobytu v divočině v mrazu budeme fungovat podobně. Postup stavby třeba bivaku je dobrý si v duchu podrobně projít. Potom na místě je to závod s časem, postup už známe, ve vánici v mrazu není čas pro dlouhé váhání.

Obr.3 Kovaný hák do ledu (cepín, či spíš Fi-Fi hák) je už náročnější na výrobu, neboť se dvě části se musí dobře svařit. Pokud k tomu nemáte vybavení a zkušenosti, lépe když svar provede někdo kdo to umí. Svar je poté třeba nahřát ve výhni a překovat, tím získá patřičnou pevnost a houževnatost.

Já kdysi bydlela v domě, kde se topilo ve starých kachlácích, nebyl problém vyhřát celý dům. Samozřejmě teplota kolísala, ale zase nebyl nikdo nemocný. Topení jsem si vzala na starosti já, baví mne to. Ve velkých mrazech jsem se dokonce naučila v noci probudit a přiložit. Chystáme se jít z Prahy na venkov, a tam chci krb, který bude ohřívat vodu do nádrže na topení. Má i dodatečné spalování plynů, takže poměrně ekologický i ekonomický provoz. Znám člověka, který ten krb má ve velkém domě, jen s teplovzdušným rozvodem, což je méně účinné než teplovodní, a protopí za zimu na celý dům kolem 6.000,-. Topí výhradně kvalitním dřevem. Můj prítel trvá na kombinaci s plynovým kotlem, ale jak se znám, bude to skoro zbytečná investice...

Tak proto zmizelo v panelákových bytech v Chánově tolik zdí.

Lenko, řeším ten samý problém. Taky se budeme přemísťovat na venkov, dal bych kamna na dřevo ale bez zálohy plynu mi to asi neprojde. Koukal už jsem na horkovzdušný vytápění, ale o nádrži slyším poprvý. Kdybys měla odkaz na net ohledně provedení, hoď mi ho sem prosím.

Jaké budeš mít topeniště? Já uvažuju o kanadském krbu, je prý neskutečně vychytaný. A jde využít jak na teplovodní, tak na teplovzdušné rozvody. K teplovodnímu je třeba expanzní nádrž. Kamna by byly ještě účinnější, ale budeme mít poměrně malé prostory, vyjde to jen na krb. Na technické provedení mám přítele, jako diplomku shodou okolností navrhoval něco podobného, včetně tepelných ztrát rodinného domu a tak. Pro nás to bude navrhovat a počítat až podle konkrétních parametrů. Když jsem se ho zeptala, co by ti doporučil, podíval se na google a řekl, že na dotaz teplovodní vytápění krbem mu vypadly celkem slušné všeobecné informace. Podrobnosti stejně nemají význam, počítá se to pak na konkrétní prostor. Ale pamatuju si na jednoho svého prastrýce, který si kdysi něco podobného udělal úplně sám, a taky mu to fungovalo...

O.K.
Ještě nemám konkrétní představu. Bude to dost limitovaný výkonem abychom to nepřetopili.

Ale zpět k tématu vlákna.

Kde trénovat v Čechách? Ideálním místem je Luční hora, resp. náhorní planina mezi luční, smogornicou a sněžkou. Němci zde trénovali dokonce arktické jednotky pro operace v Murmansku.

Výstupy pak třeba na Sněžce z Obřího dolu. Teoreticky riskujete pokutu od ochranářů, ale ti vychází jen za hezkýho počasí.

Ale bacha na samotný Obří důl, padají tu laviny, zrovna letos jedna vykácela půl kilometru lesa.

Cepín

Na outdooroových fórech lze najít nekonečné diskuze ohledně délky turistického cepínu. Ovšem nikdo z diskutujících tu nebere v potaz historii horolezectví.

Tedy ve stručnosti - v počátcích lezení se nepoužívaly stoupací železa, vysekávaly se stupy cepínem. Ten sloužil i jako hůl při opoře. Nikoho nenapadlo pořídit si kratší než téměř k zemi, když ho drží v ruce.

Naproti tomu dnes chodíme s mačkami, uklouznout se nedá, a je přijatelný kratší a tím i lehčí cepín. Není už potřeba používat ho jako hůl když jsou hroty na botách.

Dlouhej cepín má ovšem využití i při chůzi jen v pohorách nebo na sněžnicích. Už mnohokrát mě zachránil před tím hodit záda při uklouznutí.

Cepín versus hůlky

Hůlky patří k lyžím. Chodit po svahu na sněžnicích nebo mačkách s hůlkami je hazard, není to bezpečnostní prvek, proti pádu po svahu lze účinně použít jen cepín. Hůlky lidé používají hlavně k ulehčení nemocným kloubům. Je lépe dát si zdraví do pořádku půstem a neriskovat chůzí po svahu bez cepínu. Hůlky v tom případě nepotřebujeme, nohy mají dostatečnou sílu zvládnout chůzi.

Túto zimu som si skusil na samote trochu ostrejše podmienky. Snehu som nameral 2metre a mesiac bolo v noci pod -20 a menej.
Tiež nám zobrala rozbehnutá rieka plná kryh lavičku. Tak sme boli odrezaný dva týždne od cesty do dediny . No prežili sme a malo to svoje čaro

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

To odříznutí od civilizace může je dobrý, alespoň člověk začne přemýšlet jak si poradit vlastními silami.

Je možné vytušit nebezpečí?

I tato odázka padla na středeční přednášce Osmitisícovky - v Národním muzeu - Radek J. tu vyprávěl o své poslední výpravě na Annapurnu. Teda ty fotky obřích lavin řítících se na horolezce to je síla.

Radek tu přiznal, že lavinu několikrát vytušili dřív než byla vidět. Sám neví jak, ale jednou jim to zachránilo život před padající lavinou kamení.

Expediční boby

Pokud máte před sebou místo kopců nekonečný pláně, lze si život usnadnit polárními sáňkami. A pokud nejedete zrovna na severní pól nebo do Grónska, poslouží dobře i tyto, vyrobené z dětských bobů Champion. Vejde se na ně v pohodě 70 l batoh. Rozdíl je v ceně a váze, ty profi sáňky se pohybují v ceně až desítek tisíc a jsou poměrně těžký. Dětský boby jsou lehoučký a pořídíte je za 400,- Kč. Návody na stavbu lze najít na internetu.

Pár pohledů z Alp

-smazáno

No jo, to je nádhera. Máš dobrý oko, jestlis to fotil ty... Úžasné pohledy...

Dík Lenko, když ono se to fotí úplně samo v takový krásný krajině. Stejně jsme se co chvíli zastavovali nabrat dech v řídkým vzduchu.

Hehe, Peto co myslis, jsou to taky extremni podminky ? http://www.youtube.com/embed/ER1PGYe9UZA
(Hadam adrenalinu spousta podle jeho vyrazu ve tvari na konci urcite) ))) .

To vypadá víc extrémní než je zdrávo, člověk patří na zem myslím. Jako že Batman nebo co? Budu muset mrknout až budu mít pořádný připojení.

Jinak takzvaně extrémními podmínkami mám na mysli extrémní z pohledu civilizovaného člověka, nikoliv z pohledu toho který v nich žije třeba jen s vybavením z doby kamenný a pojem extrémni vůbec nezná. Teda a příjde mi, že pro moderní dobu je extrémní vše, pohyb - syrová strava - neumytá strava - půst - spát venku a ne pod střechou když je venku chladno - nejíst chemii. Vše co naši předkové považovali za každodenní.

Extrémní je zkrátka takový moderní slovo sloužící k omluvě vlastní pohodlnosti a strachu vůbec svůj život žít.