A ty klystýry atd.... Mimo serveru pust.cz, kde Pavel Mácha psal, že když si člověk v delším půstu počká, tak půst všechno spolkne a vyloučí sám..... Jsem četl i další zdroje.... A někdy se rozcházely - některé tvrdily, že výplachy střev během půstu zbytečně vyčerpávají organismus a někde naopak, že když člověk nepomůže půstu výplachy střev, tak tím zbytečně vyčerpá organismus .... Nevím, já uvěřil z vlastní zkušenosti asi tomuto - Půst zpočátku zpomaluje metabolismus, což podle mě znamená, že když si někdo zvykne jíst třeba 1x za 24hodin, tak může i z menšího množství stravy nabírat nebo udržovat teoreticky hmotnost jinak ve srovnání s někým , kdo jí třeba 3x denně.... Ale také tam asi záleží, jak se kdo hýbe a co jí atd.... Ale podstatné je, že pak se metabolismus prý zrychluje, nastupuje ketóza - 3-5 den.... pálení tuků atd...přechod na vnitřní výživu a zastavení trávení... Ale se střevama a trávením během půstu nevím, jak dramatické to je.... Někde v jedné knize jsem i četl, že prý někdo schválně chodil během půstu na colonhydro výplachy a prý každý den ze sebe dostával takové množství stolice, které během půstu bez nich prý ze sebe nedostal....Ale je pravda, že už si teď nepamatuju v které knize to bylo a kolik dní to vlastně absolvoval.... Já ze své zkušenosti můžu vyvrátit to - že ten mnou doporučený autor Edward Purinton - pokud to teda nebyla chyba v překladu - psal o nějakém muži, který se postil a léčitel, který ho tím provázel mu zakázal jakékoliv podpůrné vylučovací prostředky a on se prý nějak během 9tidnů prostě začal svíjet v křečích.... Já se bez klystýrů atd. nesvíjel v křečích ani po 40 dnech... Takže tak dramatické to určitě nebylo.... Ale nemůžu s jistotou vyloučit, jestli náhodou v sobě nemám stále usazeniny zaschlých stolic, o kterých jsem si myslel, že už je půsty musely dávno pročistit ... ale spíš bych řekl, že asi ne.... To bych asi mohl ověřit jedině tak, že bych fakt během delšího půstu každý den chodil na colonhydro.... ale nějak po tom moc netoužím.... A další věc byla otázka acidotické krize během půstu, že prý se tím, že se nevyplachují střeva během půstu, ta krize prodlužuje... Pak jsem četl v dalších zdrojích, že relativně zdravé tělo si s tím poradí a údajně pak detoxikovaný odpad může jít do krve a z krve do plic a z nich to člověk vydýchá(možná je to ten acetonový zápach z úst?), proto je prý i důležité se během půstu každý den aspoň trochu projít na čerstvém vzduchu....A to si ještě nejsem jistý, jestli to není jen produkt té rychlé ketózy pří půstu... Nevím jaké máte v tomto zkušenosti nebo nastudované zdroje vy... Ale asi takto, no.... Já ty dlouhé půsty totiž stihl absolvovat, než jsem se pak po nich ještě při dodatečném studiu různých zdrojů o půstech, stihl dozvědět, že jsem prý možná dělal všechno špatně xD.... Ale já myslím ,že asi ne.... Příroda je na to snad dostatečně inteligentní, aby se obešla bez výplachů nebo stimulantů vylučování během půstu... Tak asi tak můj postoj.... Ale vždycky je nakonec všechno asi každého zodpovědnost individuálně zvlášť....

Jo a ještě si nejsem úplně jistý, jestli tam v té knize náhodou neříká i nějaká jídla k návratovce, které bych taky na svou zodpovědnost neodsouhlasil...

Príroda vie, čo robí. Teda normálny prírodný človek klystír nepotrebuje. Tak ako ho nepotrebuje žiadne voľne-žijúce zviera a je zdravé. Problém je v tom, že dnes už väčšina ľudí nežije v súlade s prírodou. No a keď sú potom niektorí jedinci veľmi zanesení jedmi, tak možno je aplikácia klystíru na mieste.


Hej, najlepšie prvé jedlá po dlhom pôste sú podľa autora pukance, sušienky, nejaké celozrnné pečivo, hrachová polievka, ale má tam aj jablká, sušené slivky a broskyne. Dôvod: Podporuje to žuvanie a dodáva dostatok vlákniny. Autorovo prvé jedlo po pôste bolo toasted wheat. Neviem, čo presne to je, ale niečo z pšenice.

Já nevím, možná lze zmínit rychlostartovací jídlo Pavla Máchy, ikdyž nevím, co to je.... Dosud si pod tím dokážu buď představit podle náznaků, které jsem četl, že se má jednat buď o jakési kyselinově x zásadově vyrovnané jídlo, které prý má startnout organismus, nehledě na to po jak dlouhém půstu, tak, že je okamžitě připraveno jíst cokoliv... Nebo, že se možná jedná o nějaký speciální mindset po půstu...Ale fakt nevím.... Kdysi jsem četl na zdravi.az, jak nějaký filuta razil názor, že pro něj není nic lepšího, že si po půstu koupit nějaké grilované kuřátko nebo něco takového xD.... Také jsem na druhou stranu někde četl, že kdyby někdo velrybám vysvětlil, že plavání zeštíhluje, tak by shodily všechen tuk a umřely na podvýživu nebo podchlazení .... A nebo, že když šikovný hypnotizér zhypnotizuje člověka, tak může klidně hubnout po velmi tučném jídle xD....

Když jsem kdysi jednou mluvil s Pjérem a on mi tvrdil, že prý podle něj není žádná obecně platná zákonitost a já mu říkal a co například to, že většina lidí, když podrží ruce v ohni delší dobu, tak se spálí... A on říkal, že se prý setkal s nějakým šamanem, který normálně dokázal držet ruce v ohni, aniž by se spálil...A ještě tuším i říkal, že pak člověku přiložil ruku na čelo a člověk mohl cítit, jak je rozpálená... A že tam s ním byl další člověk, kterému říkali třepotálek.... A to proto, že sice dokázal taky udržet ruce v ohni tak, jak normální lidé ne, aniž by se spálil, ale asi prý v tom nebyl tak kovaný, protože s nima narozdíl od toho "mistra šamana" musel při tom neustále třepotat xD

Pointa je asi taková - žádná zákonitost možná není z určitého pohledu absolutně jistá.... Ale asi není moudré to pokoušet a skákat třeba z mrakodrapu šipku dolů bez zajištění... Tak nevím xD Aspoň já bych to nikomu s klidným svědomím nedoporučil....

Hej, bytosti môžu mať rôzne schopnosti. Prečo nie. Naša západná civilizácia tomu neverí, lebo my sme príliš ovládaní vedou, sme nútení a učení myslieť racionálne a uvažovať v hraniciach, čo je bežné, reálne, dokázateľné. Všetko ostatné považujeme za nemožné. Ale stačí ísť do inej kultúry alebo proste len prestať veriť našim umelým hraniciam, čo považujeme za možné, a zrazu sa všetko stáva možné.

S tím bych souhlasil, nebo minimálně musím upřímně říct, že to určitě nedokážu vyvrátit.... Ale zase v rámci praxe naší relativní pozice v tomto životě....
Zase bych se držel nějakého zlatého středu.... Je na houby věřit moderní medicíně, že když už má někdo jednou diabetes, tak že už si prý slinivku nikdy nevyléčí a bude záviset doživotně na dávkách inzulínu..... Když tu jsou dostupné zdroje, které tvrdí opak - např. o půstech .... Ale zase asi není úplně moudré proti svým pochybám v tomto případě bojovat tak, že si budu říkat, že to záleží jen na stavu mého vědomí nebo mindsetu, a s nemocnou slinivkou do sebe lít alkohol, jíst tučná jídla a sladké, co hrdlo ráčí, horem dolem a sázet všechno na přesvědčení,že ono se to určitě nějak zlomí xD .... Ikdyž nedokážu vyloučit, že tu může být nějaký šaman-šprýmař , který tyto zákonitosti dokáže úplně totálně postavit na hlavu....

Já nevím, možná lze zmínit rychlostartovací jídlo Pavla Máchy, ikdyž nevím, co to je.... Dosud si pod tím dokážu buď představit podle náznaků, které jsem četl, že se má jednat buď o jakési kyselinově x zásadově vyrovnané jídlo, které prý má startnout organismus, nehledě na to po jak dlouhém půstu, tak, že je okamžitě připraveno jíst cokoliv... Nebo, že se možná jedná o nějaký speciální mindset po půstu...Ale fakt nevím.... Kdysi jsem četl na zdravi.az, jak nějaký filuta razil názor, že pro něj není nic lepšího, že si po půstu koupit nějaké grilované kuřátko nebo něco takového xD....

Naša západná moderná medicína sa nezaoberá liečením ľudí, ale potlačovaním symptómov. (Česť výnimkám, sú prípady, keď západná moderná medicína veľmi dopomáha uzdraveniu, napr. pri úrazoch.)
A podľa mňa je vecou nastavenia mysle, že človek by pokojne mohol jesť tučné jedlá a sladké a piť alkohol a dokonca jesť a piť jedy a bol by zdravý, ale človek s takými schopnosťami (väčšinou) nemá potrebu také niečo jesť. Tak jak tu Panda písal, že človek, čo toho veľa chápe a má nejaké "pokročilé spirituálne schopnosti", väčšinou nemá potrebu vyučovať metódy, ako zbohatnúť a podobne.

Aj ja som počula a čítala o ľuďoch, ktorí po pôste zjedia ako prvé jedlo hocičo. A nemám s tým problém. Ja neverím v potrebu postupného návratu k jedlu, čiže mi tieto vyhlásenia nepripadajú ani zvláštne ani nemožné.

Sůl - nemyslíš během návratovky? Ledviny nabíhají pomalu, sůl může být dost nebezpečná (minimálně otoky).

Myslela som to tak, že je pre mňa lepšie si dať do šalátu trochu korenia (ktoré okrem byliniek obsahuje aj soľ), nech má ten šalát lepšiu chuť, než sa potom natlačiť slanými tyčinkami.
Netuším, ako inak si spríjemniť návratovku, lebo tú naparenú zeleninu bez chuti nemôžem po posledných pôstoch ani cítiť. Návratovka je pre mňa za tých podmienok horšia, než samotný pôst.
Pavel vo svojej knihe viackrát spomína, že stačia na naštartovanie trávenia 3 dni. Neskôr sa priklonil k dlhšiemu času z dôvodu, aby si zvykol na menšie porcie (tretinové), ktoré bežnému človeku postačujú.

Veríš nejakému jednému zdroju, ktorý stanovuje nejaké pravidlá, ako sa má začať jesť po pôste. No a teraz sa snažíš dodržať tie pravidlá, a keď sa Ti to nedarí, tak vznikajú pochybnosti, možno výčitky.
Keby si tomu neverila, tak by si to nemusela riešiť.
Keby si verila nejakému inému pravidlu, tak by si sa zase snažila dodržať toto iné pravidlo.

Veríš nejakému jednému zdroju, ktorý stanovuje nejaké pravidlá, ako sa má začať jesť po pôste. No a teraz sa snažíš dodržať tie pravidlá, a keď sa Ti to nedarí, tak vznikajú pochybnosti, možno výčitky.
Keby si tomu neverila, tak by si to nemusela riešiť.
Keby si verila nejakému inému pravidlu, tak by si sa zase snažila dodržať toto iné pravidlo.

Presne si to trafila - síce žiadne pochybnosti, ale vždy výčitky, hnev na seba a pocity zlyhania. Zas a znova, dokolečka to isté, vlastne ten istý vzorec, ktorý riešim aj v iných oblastiach svojho života. Rada by som to robila inak, s láskou k sebe, k svojmu telu, a najmä s radosťou, aby som sa vedela pochváliť, nie výčitky si robiť.
Ale recept, ako byť k sebe milšia, láskavejšia... ten som ešte nenašla.

A které pravidlo je tedy to nejefektivnější?

Odpoveď sa nachádza v príspevku, ktorým som odpovedala SiseB.

Ale na čem tento průměr vlastně závisí? Podlehne člověk určitým věcem jenom proto, že byl naladěn podle takového duchovního přesvědčení nebo dokáže určité věci snést, protože mu jeho kondice ještě takové přesvědčení, že něco jeho stavu neublíží, zatím ještě dočasně umožňuje?

Ještě mě na závěr napadlo, aby to mělo trochu nějaký rámec.... Jak zkrátka moc ovlivňuje danou realitu víra, nebo pochybnost, že něco jde nebo nejde.... A jak ještě celkový stav Vědomí daného člověka, který třeba má určovat, zda to skutečně půjde nebo ne...

Ještě mě na závěr napadlo, aby to mělo trochu nějaký rámec.... Jak zkrátka moc ovlivňuje danou realitu víra, nebo pochybnost, že něco jde nebo nejde.... A jak ještě celkový stav Vědomí daného člověka, který třeba má určovat, zda to skutečně půjde nebo ne... A na čem všem to závisí, no...

A s tím ještě spojená praktická otázka - který pohled tedy radši poslechnout? Vrabce v hrsti, který může být zrádný nebo holuba na střeše, který může být zrádný? Vrabce v hrsti, ve kterém může být největší dostupný potenciál nebo holuba na střeše, ve kterém může být největší dostupný potenciál?

Ještě musím po zhlédnutí videa dopsat - ten patriarcha říká, že ten způsob návratu, jaký hodlal tehdy praktikovat on, nedoporučuje někomu se slabým srdcem nebo cukrovkou... Takže tam evidentně se zapojením trochy nestranné a ostré logiky... Jde asi o to, že určitě tak úplně nevěří v to, že by si člověk prostě mohl říct, já můžu všechno, šel po hlavě do toho a hory se přesunuly a přizpůsobilo se to tomu... Spíš asi jsou jeho představy o půstu a tělesném organismu a o tom, co člověku v celku může ještě sednout a prospět a co už ne... trochu víc mimo návratovky, doporučované běžným půstařům z webu http://www.pust.cz a jiných zdrojů, kde to berou více závisle na hmotě aspoň tedy pro některé lidi...

Píšete mi akurát k téme. Čo som na sebe vypozorovala, tak najhoršie zvládam návratovku - niekde okolo 5teho dňa. To už mám plné zuby štiav, parenej zeleniny, či šalátov bez chuti a vtedy viem uletieť. Veď len kúsok niečoho a nakoniec sa tým prepchám hlava-nehlava zdravé-nezdravé. Pritom by mi stačilo dať si koreniacu soľ do šalátu a nemusela by som večer zožrať za balík slaných tyčiniek. V nedeľu som slintala na opekačke ako každý prítomný pes.

Karma.


Veľmi.


Karma.


Ktorý chceš.


Kto je "bežný pôstujúci"? Každý, kto ide pôstovať, má svoj zdroj informácií, svoju predstavu, svoju motiváciu, svoje pohnútky, svoju inšpiráciu.

Dávaš si do raw šalátov aj stonkový zeler? On je sám svojím spôsobom slaný.
Najmä keď má človek chuťové bunky po pôste viac citlivé na chute.
Moja skúsenosť je, že keď mám vodové, čajové alebo raw obdobie (bez soli a cukru), tak mi tá zelerová stonka pripadá slušne slaná. Tak príjemne slaná, svojsky slaná. Nie je to soľ, ale chuť na slané môže uspokojiť.
Alebo nemusí byť ani v šaláte, ale keď má človek chuť na slané a nechce soliť, tak si môže dať kúsok.

Nevím, vcelku až moc různých možností, těžko prokazatelných ... Zhuštěná voda padá k zemi a pára stoupá k nebesům.... Materialista by řekl, že když prý lidské tělo má dostatek spánku, odpočinku, odvádí přiměřený fyzický a duševní výkon, žije ve zdravém prostředí, vede zdravou komunikaci s lidmi a konzumuje vyváženou stravu - co se týká živin, kombinací, netoxicity a množství....A není ničím toxickým zbytečně napadáno... A tohle všechno ho naplňuje.... A toto tělo je zdravé... Tak jeho nervy, buňky, neurony.... jsou v pohodě a to je prý celé, o čem to je Jen na tom prý závisí lidské vědomí.... Ale když se člověk dostane za hranice toho, co si dokáže vysvětlit, že co všechno může na ty nervy,buňky a neurony a na tělo a na vědomí, které je prý závislé jen na nich...co všechno na to prý může působit.... Tak už bývá někdy problém xD to už je jen taková lehká ironie-teorie.... stejně si nejspíš jako vždy budu muset risknout "svoje" a "nechám" odpovědět osud... Asi jako každý...

Teď poslouchám přednášku Iva Leinvebera a zrovna tu slyším - Člověk, který už nemá ve svém životě nějaký dostatečný smysl, tak jeho duše to prý zabalí... duch to prý zabalí... a už potom prý raději nechají fyzické tělo umřít, než aby se tady zbytečně prodlužoval nesmysl

Ahojte, tak ja som to zas nezvládla. Týždeň po pôste pohoda a potom som zas nabehla na žranie, doslova. A jedno cez druhé - slané na sladké, kyslé, pikantné a všetko zas odznova. A to som si hovorila, že to nebudem robiť! Netuším, čo je to so mnou, takto som nemala nikdy vo zvyku prejedať sa Jeden deň pri nejakej oslave ok, ale nie týždeň po večeroch...

No a asi po 15tich rokoch mi zas zachutila čokoláda!