21denní přechod na pránickou výživu podle Jasmuheen zahrnuje 3 stupně:

1. týden (prvních 7 dnů) je suchý půst, kdy nic nejíte ani nepijete. V této etapě dochází k intenzivní detoxikaci organismu. Je to jakési "rozdrásání" osobnosti, zkouška ohněm a zbavení se všeho negativního, ve fyzické i psychické oblasti. Henri Monfort doporučuje v této etapě raději mokrý půst, kdy se nejí, ale pije voda, což je trochu pozvolnější metoda.

2. týden je mokrý půst, nejí se, ale pije se voda. Průběh půstu je mírnější. Dochází k vědomému napojování se na pránickou výživu např. pomocí vizualizace příjmu prány.

3. týden je podle Jasmuheen šťávový půst (šťávy ředěné na 40-50%), při kterém se průběh půstu zmírní, šťávy jen doplňují chybějící energii, kterou nestačí dodávat prána. Napojováním vědomí na pránickou výživu dochází k postupnému zvyšování podílu prány až do stavu, kdy je možné již šťávy vysadit úplně. Henri Monfort doporučuje i v této etapě pokračovat mokrým půstem (tj. jen voda), aby nedocházelo ke kolizi mezi fyzickou a pránickou stravou.

Pokud po těchto 21 dnech i nadále klesá hmotnost, člověku chybí energie a cítí se unavený a ne plný energie, tak nedošlo k dostatečnému přechodu na pránu a je vhodné přejít zpět na stravu jako po běžném půstu.

Nepouštějte se do 21denního procesu, nemáte-li dostatek zkušeností s půsty.

21denní proces patří mezi rychlejší způsoby přechodu, ale současně může být i nebezpečný (obzvláště pro půstařské začátečníky). Nebezpečím může být především první týden o suchém půstu, kdy může dojít k dehydrataci nebo otravě toxiny (není-li provedena dostatečná příprava). Proto jsou vhodné současně/nebo alternativní metody - především zlepšování kvality stravy (vegetariánství-veganství-makrobiotika-vitariánství-fruktariánství-liquidariánství), snižování kvantity stravy a pročišťování pomocí půstů.

Nepočítejte s tím, že bez jakýchkoliv příprav přetrpíte 21 dnů a budete breathariány. Raději se zaměřte na běžné půsty od krátkých až po dlouhé. Celý proces přechodu vyžaduje hodně práce na sobě, mnoho půstů, odlehčování stravy a změn psychiky.


Doplněk, vysvětlení podstaty přechodu podle Jasmuheen: http://www.breatharian.eu/breath/coje.php#podstata
Varianta přechodu podle Akahi: http://www.breatharian.eu/breath/ekvador/akahi/8dnu.php

Werdin se ve své knize "Životní styl bez jídla" zmiňuje o 21denním přechodu tak, že nezná osobně nikoho, komu by se povedl přechod na základě 21denního přechodu. Naopak před 21denním přechodem varuje, protože (obzvláště pro začátečníky) může být nebezpečný - prvních 7 dnů může být pro mnohé problematických. 21denní přechod vidí jen jako běžný 7denní suchý půst + 14denní šťávová dieta, což je sice pro organismus velmi přínosné (pokud to dotyčný zvládne), velmi se tím pročistí a více připraví na pránu, ale není to hlavní a jediná cesta k práně, jak se popularizovaně lidé domnívají. Existuje mnoho jiných (úspěšnějších) postupů, kterých mohou být suché půsty i diety součástí, ale nedá se očekávat, že někdo po běžném životním stylu nasadí 21denní přechod a přepne se na pránu, tohle nefunguje. Sama Jasmuheen, která s tím přišla, už od této metody ustoupila a varuje před ní, jen bohužel mezitím se tato metoda mezi lidmi už (nesprávně) zakořenila. Proto raději - ne 21 dnů, ale půsty, fyzická a duchovní očista.

Jedno další nebezpečí - Henri Monfort radí: pokud se vám nepodaří přejít na pránu po 21denním přechodu, začněte opět jíst. Neříká nic o způsobu návratu ke stravě, což může být dost nebezpečné. Proto pozor, 21denní přechod je běžný půst a vyžaduje provést správnou návratovku, jinak může být rychlý návrat vysoce nebezpečný!

taky to moc nechapu. nejen navratovku ale i prubeh prechodu. pokud nezacnes nasavat pranu delas proste pust. borec nema problem s napr. s kavou, varuje jen pred ovozel stavama. pokud beznemu nepoucenemu nadsenci reknes zacni znovu jist a on po 21 dnech "pustu" zajde do sve oblibene restaurace a da si poradnou flakotu tak by ho podle vseho meli vynaset nohama napred

V tom filmu "Na počátku bylo Světlo" říká ten jeden účastník (Rufus), že po ukončení 21denního procesu si dal sýrový sendvič a pak sendvič se šunkou. Sice - metoda podle Jasmuheen není 21denní půst, ale 7denní půst a 14denní šťávová dieta, ale i tak to asi mohlo být nebezpečné a nikdo je před tím zřejmě nevaroval.

Tady někdo zkoušel 21denní přechod na pránu bez zkušeností s návratovkami z půstů
http://www.pranicka-vyziva.cz/treti-den ... citce.html
dělal jsem podobné věci (i mnohem horší), ale až po návratovce, tohle 3. den po 21 je fakt síla, ale zdá se že přežít se to někdy dá celkem v pohodě, doporučuju dočíst do konce

(celý deník tady: http://www.pranicka-vyziva.cz/denik-pre ... pranu.html )

To je teda síla... Už začínám Pavlovy obavy víc chápat.

vcera som to cital, a nevedel som ci sa mam smiat alebo plakat ...
ja sa Pavlovi vobec nedivim, ze je taky prisny, aj ked trochu svojsky.
Tu predsa nejde o gulicky, ten clovek moze byt rad ze zije...

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Miro, Ravima, North, co k tomu rict ?
Snad jen svojsky jako Pavel, ze muze ten debil byt rad, ze prezil a ledviny na nej nezamavaly pa pa ..
A jesete vylepi navod pro ostatni pripadne debily, co to po nem budou zkouset nez se "ucho utrhne".
Presne tak, mate zodpovednost za to co vypoustite z ust a jestli date malym detem sirky na hrani.

Proto nedostáváme k Životu návod, protože by ho stejně nikdo nečetl.

RTFM

(fucking manual) znam Miro.
Ale koukat jak to delaji druzi a jake maji vysledky nam nikdo nebrani:).

Jasmuheen bych za těch pár úmrtí jako následek nesprávné interpretace jejích návodů neobviňoval. Byly to následky nedodržení postupu, ne chyba instrukcí. Naproti tomu umírají tisíce (statisíce?) lidí následkem Fast-Foodové stravy, aniž je někdo před takovým nebezpečím varuje nebo píše návody k použití - a nad tím se nikdo nepohoršuje.

to áno, to je legalizované zabíjanie, ktore žiaľ väčšina akceptuje.
Od Jasmuheen mám dve knižky a sú napísané veľmi opatrne, to súhaslím. HM však 2x veľmi neobjasnil návratovku...

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Na Jasmuheen jsem nemysel:).
Ale jinak mas i nemas pravdu:), ono je to v lidech samotnych. Jedna nugeta Ti nic neudela a muzes na tom docasne i prezit, ale kazdy extrem (protipol) skodi.
Je to podobne jako s vitarianstvim - nemuzes uspokojive fungovat delsi dobu, pokud jeste neumis brat energii odjinud a vyvazit tak prijem energie.
V obou pripadech padas totiz do opacneho extremu, zase se nam do toho plete ten nas zatraceny dualni (a vyvazeny) Vesmir, hehe:).

No mám teď rozkoukanou tu přednášku Henriho Monforta a tam zase mluví o tom 21-denním přechodu. Nikdy jsem tomu moc nevěřil, ale v podlení době si říkám.. co kdyby to náhodou bylo možné? Člověk by si ušetřil asi plno problémů... Ale asi by to chtělo omezit to množství jídla, myslím že jím zbytečně moc, tak by přechod mohl dělat problémy.. a nebo taky ne... já nevím

_________________
"Nejdříve Vás ignorují, pak se Vám smějí, pak s Vámi bojují a pak zvítězíte." - Mahátma Gándhí

Když tak by ses pak třeba mohl mrknout na knížky od Jasmuheen, kde by snad přechod měla popisovat. Já je ještě nečetl, tak nemám zkušenosti, ale zajímala by mě něčí reference.

čítal som knihy využití prány, božška výživa a strava bohú od Jasmuheen.
Oslovilo ma tam veľa krásnych vecí, no celkový dojem je, že všetko sa dalo zmestiť z toho do jednej malej knižky...

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Jen tak odhaduji - u mnoha knih je důležitá právě ta omáčka, která má člověka dostatečně navnadit a navést na cestu, nejen sdělit mu fakta, protože samotná fakta člověka dostatečně nepřesvědčí. Mám na mysli např. Cestu od Bays, kde popis jejího příběhu mi dal mnohem víc než samotná fakta popisu metody. Možná je to i případ knih Jasmuheen.

Súhlasím. Myslím, že ludia radi citaju a pocuvaju skutocne pribehy a casto ich to inspiruje. Ina vec Je,ako sa toho zhostia v realite. Casto sa stane, že zavrhnu myslienku aj autora pre vlastnu slabost.

North, mas pekny ciel. Nech sa ti splni.

Vdaka Renatka , riecka je pod domom a chodim tam vzdy strasne rad...

Mirek, cesta od Bays tam to vsetko okolo mi vyslovene sedelo, ako cela kniha.

_________________
http://www.vitazdroje.eu
Oni môžu, lebo si myslia že môžu...

Mě osobně se zdá Jasmuheen příliš komplikovaná i když inspirativní.
Naproti tomu knížka od pana Werdina mi připadá jednoduchá, přehledná a plná (pro mě) logických a inspirativních věcí.

Mám pocit, že nejdůležitější je být sám se sebou. Porozumět svému tělu a naslouchat.
Všechno ostatní je jen inspirace.

Jako například návratovka.
Držel jsem 1-2 denní půsty a návratovku jsem neřešil.
Pak jsem se dostal k serveru pust.cz a začal návratovku řešit. A nebylo mi moc dobře.

Pak jsem dal na info mého těla a vznikla moje oblíbená neslaná mrkvovo bramborová polévka s přídavkem olivového oleje.
A teď se spoléham při návratovce hlavně na vědomé jezení.
Největší hrozbu ale vidím v množství.

_________________
Sedm miliard lidí na planetě = sedm miliard cest.

Aneb

Žák se učí,
učitel má touhu vyučovat,
mistr inspiruje.

admin: Uživatel zesnul 2. května 2017. Vzpomínáme.

Mě teda také více vyhovuje, když se výtáhne do důležité jako v knize pana Werdima. Někoho omáčka motivuje, mě naopak, když vidím velké množství textu, tak mě to odradí. Moc na to čtení nejsem. Ideální je tak jeden odstavec a jít to ven rozdejchat Ne popravdě už jsem pár knih přečet, ale víc než 15 jich asi nebylo, ani povinnou četbu jsem nečet, naštěstí nás učitelka nenutila Dnes je dobré, že jsou na internetu videa a tak se dá plno informací zjistit i bez čtení, ale v poslední době dávám přednost vlastním pocitům. Několikrát jsem šlápnul vedle, jenom proto, že jsem si něco přečet viděl video a vzal to jako "správnou cestu".

_________________
"Nejdříve Vás ignorují, pak se Vám smějí, pak s Vámi bojují a pak zvítězíte." - Mahátma Gándhí

Právě proto se snažím toho načíst co nejvíc . Ze začátku v tom mám zmatek, protože jsou to většinou naprosto protichůdné informace, ale když se to uklidní a všechno tak nějak zarovná, začnou ty pravdivější vyplouvat. Většinou v závislosti na mé vlastní opravdové zkušenosti. Může mi někdo stokrát psát, že je něco tak a ne jinak, když mám letitou zkušenost, že to není pravda. Nebo mohu připustit, že to u druhých třeba funguje, ale u mne ne. A ten náhled se mění i s věkem, mám jiné potřeby, částečně i jiné priority...
Zkrátka to mám úplně naopak než Razík , potřebuju hóóódně omáčky, abych si dokázala sama udělat úsudek. A to ještě s pojistkou, že jej mohu časem pozměnit. Ti ráznější rozhodní lidé jsou proti mně ve výhodě, nezatěžujou si mysl déle než na dobu nezbytně nutnou...

Toto je poučná skúsenosť s prechodom na pránu. Čechov vo Francúzsku na kurze u Henry Monforta

http://www.galeriemagda.cz/magda/fb_prana2012.php

Mae Sara píše na breatharian.cz:

Zdravím,
byl jsem vyzván, abych se podělil o své zážitky, zkušenosti s pokusem o přechod na pránickou výživu uplynulé léto ve Francii, za přítomnosti Henriho Monforta. Své čerstvé dojmy jsem již dříve zveřejnil ve svém internetovém "fotodeníčku" a nedávno zde na web breatharian.cz někdo umístil na mou stránku odkaz. S odstupem času jsem tedy ještě dopsal jakousi zpětnou reflexi a pár dalších podrobností, které by mohly být pro někoho dalšího něčím užitečné ( tento dodatek jsem rovněž vložil i do svého osobního webu, aby bylo vše pohromadě - http://galeriemagda.cz/magda/fb_prana2012.php - pod tímto odkazem tedy najdete pár fotografií a čerstvé dojmy, níže připojuji pár doplňujících podrobností )

***

Byl to patrně poslední skupinový přechod, kterého se účastnil Henri Monfort, protože v jeho průběhu se rozhodl své veřejné aktivity spojené s pránickou výživou ukončit, všechny další kurzy zrušil. Důvodem byl již neúnosný tlak namířený proti jeho osobě, anonymní útoky včetně vyhrožování fyzickou likvidací jeho osoby. V zemi (ve Francii), kde jsou obecně aktivity spojené s breathariánstvím označovány za extrémismus a nebezpečné sektářství, se takovým útokům těžko čelí. V porovnání s atmosférou ve Francii je Česká republika ráj a Henri rád vzpomíná na návštěvu naší země a na velký zájem o jeho přednášky včetně možností otevřeně vystoupit v masových médiích. To je situace, která je ve Francii nemyslitelná. Z tohoto důvodu můžeme být rádi, že žijeme tam, kde žijeme.
Jsem osobně přesvědčený, že není žádný důvod truchlit nad tím, že Henri nepovede žádný kurz v České republice, jak původně plánoval. Obzvlášť zde v ČR jsou podmínky tak příznivé, že je stačí jen využít. Ostatně Henri nikdy žádným "vůdcem" nebyl a velmi se tomu bránil. Mohu to potvrdit ze své zkušenosti z Francie, kde nás Henri v průběhu přechodu opakovaně upozorňoval na to, že není a nemůže být žádným guruem, a že jsme každý od začátku svobodní a zodpovědní za svůj vlastní život. On nám může být pouze inspirací a poskytnout pár doporučení na základě jeho vlastních zkušeností, nic víc nic míň. Touto inspirací a povzbuzením byli i lidé, kteří naši skupinu přijížděli na pár dní navštívit - breathariáni, kteří již dříve přešli úspěšně na pránickou výživu. Byli to na první pohled nenápadní, milí lidé vesměs středního věku. Mě osobně velmi povzbudilo setkání s jednou takovou paní kolem padesáti let, která po přechodu na pránu v sobě objevila velkou radost z pohybu. Každé ráno se za úsvitu vydávala úctyhodným tempem do hor s nordickýma hůlkama a k "obědu" (vizualizaci prány) se vracela s mnoha kilometry v nohou. Připravovala se na pouť do Santiaga de Compostela a byla nadšená z toho, že celou tu cestu bude moci absolvovat na práně. Tahle paní mi říkala, že když dříve procházela za přítomnosti Henriho přechodem na pránu, vůbec pránu neviděla a ani se jí nijak zvlášť nedařilo prožívat vizualizaci. Přesto všechno její tělo evidentně porozumnělo o co jde, protože stabilizovaná váha, nárůst vitality a naopak pokles času potřebného ke spánku hovořily za vše. To bylo pro mě tedy velmi povzbuzující, protože ani já jsem se nemohl pochlubit tím, že vidím jak kolem mě poletují částice prány, jak to mnozí běžně popisovali.

Abych tedy ještě dokreslil jak probíhal tento skupinový přechod na pránickou výživu s Henri Monfortem: Nejvýstižnějším slovem, kterým bych mohl Henriho roli v tomto procesu označit, je "moderátor". Spoustu času jsme trávili individuálně každý po svém (odpočinek, procházka, cvičení...), setkávali jsme se společně v kruhu v pravé poledne a k večeru (kdo měl chuť, mohl se ráno připojit k Či-kungové "rozcvičce"). Setkání v kruhu začínaly společnou vizualizací prány, počínaje "zakořeňováním" - Henri tuto vizualizaci provázel slovem a popisoval krok za krokem, co se odehrávalo. Nejprve jsme si představovali kořeny, které vrůstají do Země z našich nohou a přinášejí nám do těla potřebnou sílu, která stoupala podél naší páteře až nahoru do hlavy, kde vytrysklo korunní čakrou bílé světlo prány a spojilo se se zářícím bílým světlem přicházejícím shora. Pak jsme šli pozvolna odshora dolů, orgán za orgánem celým tělem a nechávali části svého těla prosvěcovat a "nasycovat" touto energií. (Pro nás čechy to byla báječná lekce francouzštiny - kapitola anatomie, kterou jsme opakovali denně, takže už asi dosmrti nezapomenu co je to "colonne vertébrale", nebo a jak se řekne "až do konečků nehtů" ) Po této úvodní vizualizaci se Henri v roli moderátora ptal jednoho po druhém, jak se ten den cítí, jaké pozoruje změny, případně nesnáze. Všichni jsme tedy takto mohli sdílet všechny zkušenosti, které se od sebe navzájem lišily. Všichni také mohli na slova druhého člověka reagovat, doplnit svým vlastním zážitkem, nebo doporučit třeba nějaké cvičení, které mohlo v daných případech pomoci. Šlo v prvé řadě o fyzické nepohodlí díky detoxikaci těla, lidem se ozývaly staré rány apod. Henri do individuálního přechodu nijak nevstupoval, jeho rady se týkaly především obecných doporučení jako: "Nezapomeňte pít", "hrozí ti dehydratace", "opatrně na slunci, choďte s pokrývkou hlavy ať nedostanete úpal", "nezapomeňte odpočívat i když v sobě již cítíte sílu", nebo "pohybujte se, pokud to jde, abyste nepřišli o svalovou hmotu", případně "Využijte to krásné jezírko k plavání, tělu to velmi prospěje". Toto jsou také asi jediné rady, které bych mohl osobně někomu předat. Vše ostatní může u každého člověka probíhat zcela jinak. Myslím si, že tragická situace by mohla nastat právě tehdy, kdyby se někdo domníval, že všemu rozumí a že může druhé lidi něco "správně učit". Každý má v sobě jiné překážky a překvapení, jejichž úspěšné zdolání vyžaduje jen a pouze individuální přístup. Jeden druhému můžeme pomoci pouze láskyplnou podporou a pochopením.

Na závěr dodám co je mi známo o současném stavu lidí, se kterými jsem pokus o přechod na pránickou výživu v létě absolvoval. Většina lidí se později postupně k pevné stravě vrátila, včetně mého kamaráda Pavla Nývlta, který vypadal ve Francii velmi stabilně a spokojeně, ale jeho tělo po návratu do ČR ztatilo stabilitu, začala klesat váha a dostavily se zdravotní nesnáze. I další lidé pociťovali nestabilitu a rovněž společenský tlak, proto se vrátili k ovocným šťávám, vitariánství nebo k úplně běžnému jídlu. Zůstávám v kontaktu s lidmi, kteří stejně jako já vnímají zkušenost jako velký dar a užitečnou lekci k sebepoznání a k blízkému dalšímu pokusu o přechod, ať už tento proces bude mít podobu 21 denního cyklu, nebo jinou formu.

Přeji všem, kteří se o tuto cestu osobního rozvoje a sebepoznání upřímně zajímají, nalezení vnitřní stability a sebejistoty. Nečekejte na učitele, který není jinde než ve Vás samotných, probuďte ho a veďte s ním plodný dialog. Nezapomeňte být v kontaktu se všemi součástmi Vašeho bytí, jak s fyzickým tělem a jeho potřebami, signály, tak s emoční a duchovní stránkou. Také nezapomínejte na okolní svět, se kterým jsme všichni spojeni. Přijměte plnou zodpovědnost za svůj život a nečekejte na někoho, kdo vám "pomůže". Už vám pomohlo tisíc andělů, že jste se mohli zrodit a žít své životy ve svým tělech v tomto světě. No a hlavně se nenechejte zastrašit zoufalcema, mějte pro ně naopak pochopení, Vaše vlastní strachy nechte v klidu doznít, nepopírejte je, ale nepodléhejte jim, poznejte odkud pramení. Obvykle strach plyne z neznalosti, z dosud nepoznaného. Ale o to nám přece jde, ne?

...tak to je asi tak vše, co mě napadlo dodat. Aktuálně žiju na syrové veganské stravě, kterou občas doplním rýží a napařenou zeleninou, váhu mám stabilizovanou a zatím nejvyšší za svůj život, žiju ve městě, pracuju a snažím se udržet si zdravý dialog se svým tělem a skrze něj se učím poznávat a postupně ovládat energii, která mým tělem protéká. Vědomě pracuji na přípravě svého těla k výživě z prány bez nutnosti přijímat pevnou potravu, ale nestanovuji si to jako svůj smysl života a cíl. Jednoduše proto, že si myslím, že by byla škoda mít cíl tak nízký

PS: díky za tento web, je to užitečný zdroj informací a inspirace !

Werdin píše, že prána je prijímaná prostredníctvm epifízy, tzv. šišinka mozgová. Tomu verím

Asi treba epifízu paralelne popri očiste tela nalaďovať. Nalaďovať , ako sa ladí rádio na čistý príjem. Niektorí tvrdia, že prostredníctvom epifízy sa prijímajú umelecké i technické inšpirácie, ktoré akoby sa kdesi v nejakom duchovnom serveri už hotové nachádzali, že učenie nie je nič iné ako schopnosť naladiť sa na tieto "duchovné serveri"...tak, ako odkialsi prichádza prána, s ideálnym pomerom energií pre fyzické telá...

Tak už vím, odkud se berou moje obrázky. Vážně. Vždycky je nejdřív vidím, a pak se snažím namalovat to, co jsem viděla. Občas se mi to i povede...

( http://pust.cz ):).
-------------
O tom Leni ani na vterinku nepochybuj, vsichni umelci berou ze stejneho zdroje.
Je to dar jako kazdy jiny .

Epifíza, mozgová šišinka sa dá rozvíjať napríklad vizualizáciou pri čítaní umeleckej literatúry, počúvaním rozhlasových hier, tvorbou a hľadaním krásy ,skrátka tam, kde do bežnej vizualizácie sa primiešava i vlastná námaha citového prežívania.

To úzko súvisí i s dlhovekosťou, kedy sa vyvažuje činnosť predného a zadného mozgu s epifízou. Takí ľudia udivujú svojou harmonickou filozofiou.

Epifíza tvorí tzv. DMT látku, ktorá vzniká pri Snových predstavách a prijímaní jasnovidných obrazov.Je citlivá na svetlo, hoci je hlboko v mozgu a riadi o.i. metabolické procesy tela a určite magneticky priťahje pránu , t.j. také energetické zložky, ktoré telo pre svoje jemné metabolické procesy vyžaduje a ktoré ho potom liečia nezávisle na jeho vôli.
Mozart, keď komponoval, vravel že iba zapisuje počuté. Dostojevskij prežíval strasti i radosti svojich literárnych postáv. Keď sme boli malí, počúvali a prežívali sme rozprávky i hry na malom dvore. Ženy sa so zvláštnou nehou venujú chorým deťom, vedia sa tešiť z kvetov. Muži skôr zomierajú, lebo tieto veci nepokladajú za chlapské, čím u nich nastáva nerovnováha medzi rozumovým a citovým vnímaním sveta, ktorá je vstupnou bránou chorôb.Vekom sa nepoužívaním epifízy jej schopnosti vytrácajú, človek sa stáva nespokojným, pretože stratil detskú radosť zo života a kŕčovite sa drží dospeláckych dogiem.

Fandím všetkým, ktorých tento smer zaujíma a želám im na ich ceste veľa tvorivých radostných zážitkov

Presne:).