Neee, to co behas je treba natahnout do soboty, ale denne je spatne a vis proc ?
Protoze ideal je nekde mezi a proto ze i Buh 7 den odpocival jinak by byl taky "pretizenej" a Ty jses preci jeho obrazem ne ?
Tak naco vymejslet teplou vodu kdyz uz to vymyslel za Tebe .

Tak, každý den alespoň trochu, vynechat nanejvýš neděli. Běhat se dá všude, chodník tam jistě máte. Chodím běhat večer klidně kolem baráku po sídlišti když není čas, je jedno kde. Až to bude náročnější trénink tak se řeší pauzy na regeneraci a tréninkový plán.

Jo, jde o to si na to zvyknout, aby se to stalo úplnou přirozeností, na zavedení zvyků se mi nejvíc osvědčilo něco jako tohle: http://tynan.com/erryday
Ale upravil bych si to stejně tak jako Cef, přesně jeden den v týdnu se dá vynechat, nejlíp asi ten půstovní ..ale víc ne, pak to ztrácí tu účinnost přesně jak o tom píše ten blogger.

Pomaličku se dál zlepšuju, uběhnu bez zastávky 2 km. Sice pomalým poklusem, ale stačí mi to. Jestli znovu někdy dosáhnu 4 km, tak to bude má dosavadní životní hranice.

Běžel jsem dnes do Kauflandu a pak s baťohem plným nákupu - to pak běžím zvláštním stylem, kdy držím těžiště v jedné rovině (aby baťoh neposkakoval), tj. "neskáču", vypadá to trochu jako rychlochůze. Někdy tento styl střídám jako odpočinkový. Nevím, používá se to někdy někde? Je to trochu náročnější na nohy (protože vyžaduje trochu pokrčená kolena), ale kvůli stabilitě těžiště je spíš méně únavný.

Pando to je dobrý takový zlepšování, začínáš se dostávat do kondice. Uvidíš že nebude trvat dlouho a zaběhneš půlmaraton jestli vydržíš.
Něco mezi během a rychlochůzí používají vytrvalostní běžci. Neunavíš se tolik když "uzemníš krok" a tolik neposkakuješ. Při dálkách to tak nějak vyplyne přirozeně, při únavě si tělo samo říká o úsporný krok - takový si zapamatuj a uč se ho. Ne nějaký specielní pokrčování v kolenou.

Přítelkyně vždy nechápe, že tak stále řeším jídlo, proč tomu nedám přirozený průběh. Jenže to u mě nefunguje (zkoušel jsem už mnohokrát). U spousty věcí mi nefunguje přirozenost (nevím proč to tak je, ale zkrátka to tak je a musím tuto svou nedokonalost přijmout). Při takových snahách končím nakonec u neuspořádanosti a úplného opaku než bych chtěl. Např. mám velké sklony sklouznout k závislostem. Před 5 lety jsem jídlo moc neřešil, bylo pro mne vždy spíš na obtíž. Můj jídelníček tehdy sestával např. z neustálých rohlíků s taveňáky. Tehdy mi to problémy nedělalo, ale zadělal jsem si tím na problémy do budoucna (zdraví se začínalo pomalu hroutit). S půsty a vita stravou jsem pak pocítil i sílu požitku z jídla, jídlo začalo být pro mě psychickým prostředkem útěku od nepříjemností k příjemným požitkům a tím mi vznikla závislost na jídle. Vím že cesta zpět není (a nechci se vrátit zpět), přirozenost v těchto oblastech u mě fungovat nebude, takže musí nastoupit řád a sebedisciplína.

Předešlé 3 zásady už vypadají být reálné udržovat, tak pokusně zkusím přidat čtvrtou:

4) Jíst ve 3hodinových intervalech, časy 10h, 13h, 16h a 19h. (nic mezi tím, povolen neslazený bylinkový čaj nebo voda)

Tohle bude snad nejnáročnější úkol, takže ho zatím jen zkusím, zda bude pro mě splnitelný. Jako vždy když si jídlo neorganizuju tak sklouzávám postupně k tomu, že každou chvíli sáhnu po něčem k jídlu, co je nejsnáze dostupné. Samozřejmě jako psychický únik, když např. nemohu vymyslet problém v práci. Kvůli tomu jím nadbytečně, každou chvíli, a neuspořádaně, vezmu to co je dostupné rychle bez přípravy a proto často i jídla která vím že mi nedělají dobře a jsou jen chvilkovým požitkem. A pak trpím následky, ale ty mě neodradí od toho abych příště zas "utekl" k požitku. Takže pokus o další krok ve zvyšování disciplíny.

Jo a za rady typu "měl bys ještě" děkuji, ale nechci. Znám u mne nejlépe stupně obtížnosti jednotlivých úkolů a vím co je pro mě reálné nebo zatím příliš obtížné.

Tvoje přítelkyně se na to dívá z jinýho levelu a u ní to tak zřejmě funguje. Ovšem bez disciplíny pokud nechá jen volný průběh musí zákonitě začít upadat zpět.

Ked som bol na zakladnej skole tak som neznasal beh, nikdy som nebol rychly bezec a ani som nedokazal vela behat... Ked som zacal trenovat TB tak som sa dost bal toho ze nebudem schopny zvladnut ani len rozcviku, kedy sa rozbehava cca 15-20 minut. Ale je to o zvyku...

Napr ja sa neviem moc donutit behat sam... potrebujem motivaciu a niekoho "kto ma taha"...

Kazdopadne to ber ako uspech... 2 km neodbehne 3/4 mladych ludi do 25 rokov.

To tahání je dost silný pomocník. Vidím to např. na sobotních půstech co držíme teď pravidelně s přítelkyní. Nevím proč to tak moc pomáhá, ale pomáhá to, samotného by mě to přestalo už dávno bavit.

Niekedy veci nestaci robit len pre seba,... ale aj s niekym

Vždycky se říkalo že ve dvou se to lépe táhne.. je to také dané psychologií, neselhat před druhým apod.

Arko tuhle Tvou inspirativní citaci si k sobě poznačím. (zdroj: Revolta - "Zahoď masku")

A přidám si sem pro inspiraci i příklad Arthura Boormana (abych věděl, že své záměry nemám vzdávat):

Arko: motivaci máš, děláš TB, a pokud chceš jít do zápasů, tak musíš chtě nechtě naběhat.

Jak píše ABCD ( neselhat před druhými ), když jsem šel do sedmičky, tak jsem o tom řekl známým - samozřejmě blízkým, kteří vědí, že půstuju ( po vzoru knihy: Mnich, který prodal své Ferrari ). Pak už by mi bylo trapný z toho vycouvat...

Pročítám si ji teď (pdf) a vypadá být dost inspirativní.

Tieto videa su super. Clovek si vela krat vravi aky ma tazky zivot.. a ked uvidi niekoho takeho ako je pan na videu tak si povie ze ma toho dostatok, alebo aj na rozdavanie...

Pandi mas zajiste pravdu a je to chvalyhodne rceni, ale je jeste jedno rceni :
"Jen hlupak se spali dvakrat o jedny kamna" .. cize jedna negativni zkusenost staci, na co jich mit 100 ?

Málokdo se poučí z jediné chyby. Pokud ano a stačí mu to, už se mu tato lekce znovu neobjeví. Pokud ne, bude je dostávat neustále dokola. Mezi hlupákem a nehlupákem není rozdíl, to jsou jen lidská měřítka označovat lidi podle schopnosti. Z hlediska vesmírného (božského) vývoje jsou všechny životní příběhy stejně důležité, i příběh chytráka, co mu jde všechno snadno, i hlupáka, který se musí 100x spálit. Není tím nijak méněcenný, je to jen jiná cesta, jiný zdroj informací.

Ta citace od Arka s tím ale neměla nic společného. Týkala se nevzdávání se, čili udržení si své vnitřní (božské) životní síly, touhy po životě.

Je to ako s dosiahnutim 40 dnoveho postu... mozes to skusit aj 100 krat a nemusi to vyjst.. a si hlupak ak to chces skusit na 101 krat?:)

Zrovna čtu v Davidově Mnichovi - neexistují negativní zkušenosti, vše jsou jen nové příležitosti ke změně.

No je rozdíl 100 pokusů a 100x padat a dělat chybu ze který se nepoučím. Když lezu na kopec taky můžu dát mnoho pokusů, ale nesmím padat dolů ze skály a lámat si kosti. Sestupovat je nutné systematicky a ne pádem, a když tak se poučit.

Arko ano, ale uz tak asi po 29. pokusu ( at nezeru ) bych se vazne zamyslel kde delam porad dokola tu stejnou hrubou chybu.
Ale jo, nevzdávat něco hned po jednom-dvou neuspesnych pokusech je dobra vlastnost:).

Knížka se mi dost líbí (asi že je pro mě teď ve správnou dobu).
Poznačím si citace, které mě zaujaly (to je z první půlky knížky ):

Jakmile je student připraven, učitel se objeví.

Jak bys mohl přijmout nové myšlenky bez toho, abys svou mysl nejdříve vyprázdnil?

Kdo se dívá ven, sní. Kdo se dívá dovnitř, procitne.

Obavy a úzkost nám odčerpávají z mysli tolik síly, že se to dřív nebo později projeví i na duši. ... K tomu, abys opravdu mohl prožívat život naplno, musíš si svou mysl pečlivě střežit a nechat dovnitř pronikat jen ty nejkvalitnější informace. .... Způsob, jakým myslíme, je pouze výsledkem návyků.

V životě nejsou žádné chyby, jen lekce. Není nic takového jako negativní zkušenost, pouze příležitosti k růstu, poučení a objevování cesty k sebeovládání. Boj přináší sílu, a dokonce i bolest se může stát skvělým učitelem. ... Pokud chceš překonat bolest, nejprve ji musíš zažít. ... jak bys mohl vědět, co je to radost z dosažení nejvyššího vrcholu, pokud bys předtím nenavštívil nejnižší bod údolí?... Ve všem, co tě potká, se skrývá poučení, lekce. A tyto malé lekce jsou potravou pro tvůj růst, vnitřní i vnější.

Když se jedny dveře zavřou, je to proto, aby se jiné otevřely.

Hranice tvého vlastního života jsou tam, kde jsi je sám stvořil. ... Pokud chceš prožít pozitivní a smysluplný život, musíš nejprve produkovat pozitivní a smysluplné myšlenky.

Čím méně se budeš soustřeďovat na výsledek, tím rychleji se dostaví. ... Pokud máš stále jedno oko upřené k cíli, zbývá ti už jen jedno, které tě povede tvou cestou. ... Buď trpělivý a žij s vědomím, že všechno, co hledáš, najdeš, pokud na to budeš připraven a budeš to očekávat.

Tajemství štěstí je jednoduché: Najdi si to, co doopravdy rád děláš, a dej do toho veškerou svou energii. ... Příliš mnoho z nás je pohlcováno zbytečnými nekonečnými obavami. Ochuzují nás o naši přirozenou energii.

Většina lidí žije celý svůj život ve svém kruhu pohodlí. ... To nejlepší, co pro sebe můžeš udělat, je pravidelně tento kruh pohodlí překračovat. To je cesta k tomu, abys ovládl sám sebe a uvědomil si hluboký potenciál lidských schopností.

Pokud trpíš nějakým nedostatkem, je to jen proto, že tento nedostatek existuje ve tvých myšlenkách.

Není nic vznešeného na tom, být lepší než jiní lidé. Vznešenost je v tom, být lepší, než jsi byl sám včera. ... Nikdy nepropadej zlozvyku poměřovat svou hodnotu hodnotami jiných lidí.

Lidé, kteří studují jiné, jsou moudří, ovšem ti, kteří studují sami sebe, jsou osvícení.

Nauč se nejprve cíle stanovit a pak jich dosahovat. ... Nejlepší je začít od cílů malých... Tím, že se naučíš bezvadně plnit malé úkoly, připravuješ se na uskutečnění těch velkých.

K tomu, aby se z nové činnosti stal zvyk, je nutné tuto činnost provádět po dobu 21 po sobě jdoucích dnů.

Nikdy nelituj toho, co se stalo v minulosti. ... Vše, co se ti kdy přihodilo a ještě přihodí, má svůj smysl.

Jediný limit, který máš, je ten, který si sám vytvoříš.

Jj Pandi to jsou všechno věci (myšlenky-slova), na které člověk po cestě dřív nebo později příjde
a hlavně porozumí jejich obsahu

Mirku, takové a podobné myšlenky mi pomohly se tento týden rozhoupat, přestala jsem skákat jak ředitelka píská......... a dala jsem v práci výpověď. Teď se ukáže, jak je to s tou mou neochvějnou vírou, protože žiju v okrese s největší nezaměstnaností v republice

Já myslel že největší nezaměstnanost má Most.

Do mého současného života mě před 10 lety přivedly naprosto nepravděpodobné souhry náhod. Způsobily, že jsem se začal považovat za šťastného a spokojeného člověka. Zřejmě vše nastalo jen proto, že předtím byly roky, kdy jsem se propadal stále více ke dnu a byl jsem zoufalý a stále silně toužil po změně k lepšímu. A jakoby se to nastřádalo, najednou nastal výbuch šťastných událostí a vše se rázem překlopilo. Jakoby stačilo jen najít tu správnou zápalku, poslední kapku, která to všechno převrátila (u mne to byl rozvod). A pak zafungoval zákon rovnováhy - po létech strádání přišly roky štěstí, aby se vše zas vyrovnalo. S nimi přišlo i duševní procitnutí a nastoupení cesty poznání a proto si už jsem jistý, že špatné roky přijít už nemohou.

Čímž jsem chtěl říct - když má člověk přání šťastného života a chytí se pomocné ruky příležitosti, to po čem touží jistě přijde.

To je slovo do pranice.

S tou nejvyšší nezaměstnaností je to asi tak, že Karviná se střídá v čele tabulky s Mostem, Jeseníkem a Bruntálem.........ááá právě jsem si vygooglila, že aktuálně je Karviná na 4. místě, takže máš, Pandi, pravdu .......... ale není tomu tak dlouho, co byl náš okrese v čele tabulky.
Jo, jo, vizualizace je důležitá....... já se z té své situace nehroutím, mám neochvějnou víru. Sebevědomí mi už nechybí, tak jak tomu bylo dřív. Jen nemůžu dělat něco, co je hodně proti mému přesvědčení. Pracuji s lidmi s mentálním postižením a nikdy nebudu dělat nic, co by jim nějakým způsobem ubližovalo, to si klidně dovolím odejít i z vedoucí pozice (jsem hned za ředitelkou) ....... a budu dělat klidně cokoliv, ale fakt nemůžu jít sama proti sobě a už vůbec ne proti lidem, kteří jsou tak bezbranní. Od nového školního roku mám nasmlouvané přednášky, ale jen to mě neuživí - dělám totiž tarotovou numerologii, pomalu už začínám učit druhé, aby ze svého data narození uměli poznat sami sebe a pochopili i ty druhé.

No Ivy, ak sa znovu nezamestnas, tak zacinas fungovat ako clovek, ktory sa zacne zivit svojou pracou za peniaze, ktore musi dostat od inych a bude musiet uplatnovat duchovno v procese, ked vyplata nie je ziadna ( ak nemas manzela, alebo ineho cloveka, ktory ta zafinancuje ), zijes len z toho, co zarobis. Nastanu rozne situacie, ked budes konfrontovana medzi zarabanim penazi a duchovnym postojom, ...... bolo by zaujimave vediet, ako sa s tym budes vysporiadavat.

Az teraz podla mna preberas plnu zodpovednost za svoj zivot, tak ti drzim palce.

Logosi, sem myslel ze uz ses nadobro rozhodnul "neovplyvnovat druhych" .
------------------
Ale porad Ti to koukam s tema Tvyma zrcadylkama neda stourat se v druhych lidech, vid ?

Chcel som popriat Ive vsetko dobre do noveho zivota, lebo to, co si zvolila nie je jednoduche. Ja neviem, preco mas s tym problem.
Iva ma moje uznanie, ze dala vypoved aj ked nema pracu, ktora ju dokaze plne uzivit, lebo toto vela ludi nedokaze zo strachu z buducnosti urobit za cely svoj zivot.

V nikom sa nesturam a nikoho neovplyvnujem. Asi by bolo vhodne, keby si sa pozrel hlavne na svoje nevyrovnane a emocne spravanie - tak ako to s oblubou radis druhym.