Upozornění: Plánované ukončení provozu těchto www stránek ke dni 31.12.2026.
Veganství
Veganství je přísnějším typem vegetariánství. Z jídelníčku jsou vyloučeny veškeré produkty živočišného původu - maso, vejce, mléko, všechny mléčné výrobky, živočišné tuky (sádlo, máslo), často i med. Striktní vegané odmítají i oblečení živočišného původu (kožešiny, kůže, včetně bot a opasků z kůže, vlna, hedvábí) a další výrobky obsahující živočišné složky, staví se proti rybaření, cirkusům, zoo, testech na zvířatech.
Motivace základních veganů vychází ze špatného působení živočišné stravy na lidské zdraví (viz např. "Čínská studie"). U striktních veganů jsou důvody etické - přesvědčení, že člověk nemá právo vykořisťovat nebo dokonce zabíjet zvířata, ani je trýznit podmínkami nedůstojnými pro svobodné živé bytosti. Striktní veganství je životní styl, který je projevem ohleduplnosti ke všem živým tvorů z živočišné říše.
Jednou z příčin negativního vlivu mléka na lidské zdraví je enzym xantin oxidáza. Díky homogenizaci mléka, kdy jsou částečky mléka rozbity, aby vytvořily homogenizovanou tekutinu, je pro organismus obtížné enzym xantin oxidázy odfiltrovat a tak se dostává do krevního oběhu, kde napadá srdce a srdeční artérie. Tělo se snaží sjednat nápravu ukládáním tuku do poškozených míst, což vede ke kornatění tepen (arterioskleróza).
Další nežádoucí složkou mléka je bílkovina kasein. Pro většinu lidí je nestravitelná. Po vstupu do krevního oběhu dráždí tkáně (alergie) a přetěžuje játra.
Nejvíce zažitým omylem je názor, že mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem vápníku. Což je sice do jisté míry pravda, obsahují hodně vápníku, ovšem lidský organismus není schopen tento vápník využít. Potvrzují to statistické studie, které právě u lidí bohatě se stravujících mléčnými výrobky prokazují nejnižší hladiny vápníku. Mléčné výrobky naopak vápník z těla odčerpávají. Poněkud lépe je na tom nezpracované čerstvé mléko. Ovšem mnohem lepším zdrojem vápníku je listová zelenina a ořechy.
Z důvodu nedostatečného trávení mléka a výrobků z něj se v těle vytváří hlen. Ten se usazuje ve střevech a vytváří na stěnách vrstvu povlaku, který zabraňuje vstřebávání živin (nebezpečné obzvláště v kombinaci s lepkem). Nadbytečný hlen vede k obezitě, chronické únavě, zácpě, k dýchacím potížím, alergiím, bolestem hlavy.
Při nesprávném složení jídelníčku (např. při nedostatku listové zeleniny) může u veganské stravy dojít k nedostatku vitamínu D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin. Z jiného úhlu pohledu - zdravotní komplikace mohou nastat při nevhodném složení jakékoliv stravy, i běžné smíšené stravy. Argumenty zdravotních komplikací jsou spíše jen zneužívány odpůrci veganského směru. Platí, že u veganské stravy je třeba dbát na pestrost jídelníčku, stejně jako u jakéhokoliv jiného typu stravy.
Největší diskuze jsou ohledně vitamínu B12, který údajně nelze získat z veganské stravy a může tak dojít k jeho nedostatku a tím k nemoci zvané anémie či k jiným zdravotním komplikacím. Proto se veganům doporučuje doplňovat B12 suplementaci (např. tablety). Výsledky studií jsou nejednoznačné - jsou případy, kdy se projeví nedostatek B12 zdravotními komplikacemi (následky lze často rychle odstranit dodatečnou suplementací), ale ve většině případů se nedostatek B12 neobjevuje. Zásoby B12 mohou vydržet v organismu i po několik let.
Při přechodu na veganskou stravu je vhodné se co nejdříve zbavit tavených sýrů (kvůli nebezpečným přísadám, především tavicí soli) a light jogurtů. Přijatelnějšími formami mléčných produktů jsou pro přechodnou dobu tvrdé sýry, tvaroh, kefíry a čerstvé mléko (raději kozí než kravské).
Doporučené stránky: http://www.vegan.cz, https://www.svobodavsem.cz