Upozornění: Plánované ukončení provozu těchto www stránek ke dni 31.12.2026.
Liquidariánství
Liquidariánství je stravovací směr založený pouze na ovocných a zeleninových šťávách. Šťávy jsou lisovány z čerstvého ovoce nebo zeleniny, bez tepelné úpravy a s minimem vlákniny (nejedná se tedy o "smoothies", což je rozmixovaná zelenina a ovoce s běžným podílem vlákniny). Šťávy s minimem vlákniny zajistí, že trávicí systém je minimálně zatěžován a živiny se mohou rychle a snadno vstřebat do krve. Dalším kladem je, že případné škodliviny (chemikálie) zůstávají spíše v odpadní vláknině než ve šťávě.
Variantou liquidariánství je frukto-liquidariánství, což znamená stravování se pouze ovocnými šťávami. Podobně jako u fruktariánství platí u něj obzvláště, že vyžaduje dostatečnou pročištěnost organismu a přizpůsobení se jednostranně zaměřené stravě.
Přechod na liquidariánskou stravu je vhodný teprve až v případě, kdy je trávicí systém dostatečně pročištěný, protože ve šťávách je jen malý podíl vlákniny, která je jinak běžně potřebná k pročišťování střev od odpadních látek. Střeva musí být regenerovaná po případné dřívější lepkové stravě, protože perforovaná střeva by bez vlákniny propouštěla nárazově příliš mnoho živin. Také je potřeba počítat s tím, že bez pevné složky budou mít odpadní látky dlouhou dobu průchodu přes střeva a proto je potřeba konzumovat potraviny dostatečně nezatěžující, jednodruhové a od sebe dostatečně oddělené, aby nedocházelo k jejich zahnívání ve střevech (např. kvůli nevhodné kombinaci tuků a cukrů).
Důvodem přechodu na liquidariánskou stravu je zpravidla snaha o odlehčení zátěže potravou s cílem (kromě lepšího zdraví) duchovního povznesení, které může mít za následek přechod až k breathariánství. V takovém případě často předchází stravovací směry jako např.: vegetariánství, poté veganství, vitariánství a nakonec fruitariánství nebo fruktariánství.
Při přechodu na liquidariánství se mohou projevovat silné detoxikační příznaky, a to obzvláště při přechodu na frukto-liquidariánství. Zpravidla se jedná o povleklý jazyk, pocit chladu, slabosti, pobolívání hlavy, deprese (často se střídající s euforií), pocit, že je člověk mimo realitu.
K výrobě šťáv jsou obvykle používány elektrické odšťavňovače. Dokonalejší (a dražší) typy jsou šnekové a to buď s jedním šnekem (např. Hurom Slow Juicer) nebo se 2 šneky (dvouhřídelové). Hlavní předností šnekových odšťavňovačů je možnost lisovat šťávy nejen z ovoce, ale i např. z bylin a listové zeleniny. Nevýhodou je poměrně vysoká cena.
Dalším typem odšťavňovačů jsou odstředivé odšťavňovače. Oproti šnekovým jsou levnější. Nevýhodou je vyšší hluk, větší napěnění a okysličení šťávy a omezený výběr potravin (např. nelze odstřeďovat byliny či listovou zeleninu). Oproti šnekovým odšťavňovačům mívají menší výtěžnost (menší množství získané šťávy), ovšem šťáva obsahuje menší podíl vlákniny.
Kromě elektrických odšťavňovačů jsou k dispozici i odšťavňovače ruční, šnekové. Předností je nižší cena, menší hmotnost i rozměry, nezávislost na elektrické energie a také to, že do šťáv se neindukuje elektrické pole.
Nakonec je třeba se zmínit ještě o poslední metodě - zcela ruční. Nemáme-li k dispozici žádné technické prostředky, můžeme si vypomoci vlastními silami. Ze všeho nejdříve je potřeba potraviny nastrouhat nebo rozdrtit - např. pomocí struhadla nebo drtiče. Jedná-li se o tvrdé potraviny (mrkev), je dobré nechat směs nějakou dobu (např. hodinu) máčet v troše vody, aby se šťávy vylouhovaly. Poté drť vymačkáváme skrze kousek plátna - vložíme trochu drti do plátna, zavřeme do uzlíčku a zkoucením uzlíčku vymačkáváme šťávu. Nemáme-li vhodné plátno po ruce nebo nechceme-li cítit ve šťávě chuť plátna, můžeme drť vymačkávat ručně, po hrstech, sevřením v pěsti.